Nemohu sdílet nadšení, které zavládlo poté, co parta šedesáti nadšenců přes víkend (údajně) naprogramovala e-shop pro dálniční známky. Výsledek podle mě neodpovídá humbuku a u laické veřejnosti živí falešné představy a očekávání.

Je jasné, že zakázka za 400 milionů byl přešlap a že to zcela jistě jde jinak, lépe a levněji. Kdyby se na víkend sešla skupina odborníků na IT a rozebrala, za kolik se dá pořídit která položka, mohlo to být docela poučné. Místo toho proběhlo eskamotérské představení s pochybným výsledkem.

Web byl do médií prezentován jako „hotový“ už v neděli večer. V pondělí ráno, kdy jsem ho poprvé zkoušel, však měl k dokončení daleko. Evidentní chyby v UI, nedostatečné kontroly vstupů, potvrzující email dorazil až po dvou hodinách (zato hned dvakrát) a hlavně – zakoupení testovací známky se nijak neprojevilo v databázi platnosti.

Uznávám, že se to v průběhu času zlepšuje a člověk by mohl přimhouřit oči, když to dělalo několik dobrovolníků zdarma o víkendu. Ale museli by být poctiví a přiznat, že za tu dobu zvládli sotva nahodit hrubou fasádu a teď je čeká násobně víc času a práce, aby to celé mohlo doopravdy ven mezi lidi. Nevodit veřejnost za nos, že za dva dny sfoukli něco, za co chtěl stát vysolit 400 milionů. Taková věc je nemožná a nestala se.

Na akci se sešlo kolem 60 programátorů, pracovali od pátku večer do nedělního podvečera, zhruba 48 hodin. Když to přepočtu na základní jednotku pracnosti man-day, tedy 8 hodin pracovní doby jednotlivce, vyjde to se započtením nutných pauz kolem 200-250, pro jednoduchost řekněme 1 rok pracovního úsilí jednoho člověka.

A teď si vezměte, že by programátor s výrazně nadprůměrným platem celý rok(!) smolil takové dílo, jež ve výsledku skoro nic neumí (ano, je to adoptovaný software na správu e-shopu Kentico CMS, má to napojení na platební bránu, umí vystavovat faktury a má jakousi databázi pro ověření zakoupených známek, ale to fakt není moc) a ještě k tomu neprošlo ani základním uživatelským testováním. Takový ajťák by si v normální firmě nevydělal ani na slanou vodu.

V praxi to nejspíš nebylo tak markantní, protože 60 lidí se kolem tak malého projektu asi víc zmateně hemžilo, než užitečně pracovalo. Když se do výkopu vejde jenom jeden Dežo s lopatou, tak to deset dalších postávajících okolo neurychlí, spíš naopak. O to víc ovšem vynikne neefektivita podobné akce.

Můžete namítnout, že to je pořád lepší, než za co chtěl platit stát. Ale tím se dostáváme k tomu, že pouhý jednoduchý e-shop (který ani pořádně nefunguje), je jen malý zlomek původně zamýšleného rozsahu zakázky. Teda ne, že by byla kdovíjak prospěšná, o tom už napsal víc D-FENS, ale stát si opravdu neobjednával prostou implementaci e-shopu. Nemluvě o tom, že software sice může být dodán zdarma, ale téměř jistě se o něj nikdo nebude 4 roky zdarma starat, udržovat systém pro statisíce uživatelů v provozu, poskytovat nepřetržitou technickou podporu, kontinuálně dbát na bezpečnost atd.

Korunu všemu nasadil Andrej Babiš. Jeho ministr to sice celé způsobil, ale on sám se na akci stavil, všechny pochválil a vlastně to celé takhle hezky zařídil. Lidé jsou nadšeni. A nikdo z organizátorů proti tomu nedokázal (nebo snad nechtěl?) říct ani popel.

„Úspěch“ celého slavného hackatonu je lhaní si do kapsy. Věřím, že lidé jsou ohromeni, že za víkend vůbec něco vzniklo, ale ne nadarmo se říká „práce kvapná, málo platná“. Takto rovněž nejde systémy pro veřejnou správu řešit. Zoufalství státu neschopného smysluplně zadávat IT projekty, aby se donekonečna neprotahovaly a nepásly se na nich spřátelené firmy, přeci nemůže nahradit angažované fušerství.

Autor je místopředseda strany Svobodní

Převzato ze Svobodni.cz se souhlasem autora