Prakticky od voleb jsme v médiích zásobování neustálými „kauzai“. Jednou je to hailování Filipa Turka, podruhé Macinkovy SMSky, nyní dozvuky demonstrace Milionu chvilek na Letné. Je jasné, že ti, co prohráli volby, jsou zhrzeni a demokracie jim umožňuje (díky bohu za to) ventilovat svou frustraci i tímto teatrálním způsobem. Negativní role médií při rozdmychávání jakýchkoliv „rádoby senzačních“ nebo přímo negativních zpráv je pak obecně známá; je to daň za svobodu tisku. Ale je to krutá daň.

V té souvislosti je zajímavé, že chvilkaře podporuje (jeví se mi) dominantní část akademické obce, a bych pro ni možná měl radu: nenechávejte svou pozornost upnout na kauzy rozviřované nebo přímo vytvářené senzacechtivými médii a věnujte ji otázkám, které jsou opravdu důležité! V mediální pěně, založené na výkřicích, iracionálních postojích a (povětšině, čest výjimkám!) plytkých analýzách totiž zaniká řada podstatných události, které ve svém konečném důsledku budou mít patrně větší dopad, než demonstrace, na kterou si po měsíci již nikdo ani nevzpomene. Jednou z takových událostí je např. přesun Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) z působnosti MŠMT pod působnost MPO.

Připomeňme, že RVVI je poradním orgánem vlády a vrcholným orgánem státní správy pro oblast vědy, výzkumu, vývoje a inovací (VVI). Agendy od vědeckých objevů až po jejich praktické využití v podobě inovací (nejen v komerční, tak i administrativní a neziskové sféře) představují kontinuální soubor vzájemně provázaných aktivit od ryze badatelského výzkumu až po zavádění konkrétních inovací různých kategorií, které nelze nijak organicky rozdělit na části. Ve velké části těchto agend je angažována komerční sféra, takže role státu se soustřeďuje převážně na oblast výzkumu a tzv. transferu znalostí technologií (z akademických pracovišť do praxe – KTT . I na Psu jsme opakovaně psali to m, že v této oblasti ČR v celoevropském a zejména celosvětovém srovnání dlouhodobě dosahuje pouze průměrných výsledků.

K čemu vlastně nyní došlo? Historicky agenda VVI v ČR nikdy nebyla řízena jednotně: věda a výzkum byly – v návaznosti na vysokoškolskou výuku - tradičně v gesci MŠMT, inovace byly - v návaznosti na podporu konkurenceschopnosti a malých a středních podniků - v gesci MPO. Aby se eliminovaly nepříznivé důsledky této jisté dvoukolejnosti, byla již v roce 1992 založena RVVI, tehdy přesně pod názvem Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií (dnešní název nese od roku 2009). Její působení však nebylo příliš efektivní a její výsledky se nijak významně neprojevily ve zlepšení klíčových ukazatelů charakterizujících úspěšnost KTT. Nedávný přesun RVVI z gesce MŠMT na MPO není úderem blesku z čistého nebe. Pouze završuje proces, který již nastartovala vláda Petra Fialy tím, že přesunula politické vedení agendy od MŠMT k samostatnému ministrovi pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády (poslední ministrem byl Marek Ženíšek), který se stal jejím předsedou; sekretariát a sídlo RVVI přitom zůstaly na Úřadu vlády. Vláda Andreje Babiše po svém nástupu zrušila post ministra pro vědu, výzkum a inovace a 22. prosince 2025 jmenovala předsedou RVVI 1. místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Není tedy přesné tvrdit, že RVVI byla prostě „vyňata z Úřadu vlády a vložena do MPO“. RVVI je stále poradním orgánem vlády a její administrativní zázemí je (zatím) dál na Úřadu vlády, Změnilo se hlavně to, kdo Radě politicky předsedá: místo (nyní již neexistujícího) ministra pro vědu při Úřadu vlády nyní předsedá vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu. Aby byla v Radě současně zastoupena i školská větev, vláda pak 26. ledna 2026 jmenovala novými členy RVVI mimo jiné ministra školství Roberta Plagu; ten se 30. ledna 2026 stal také jedním z místopředsedů RVVI.

Paralelně s těmito kroky běží změny v legislativní rovině: nový zákon č. 328/2025 Sb. a doprovodný změnový zákon č. 329/2025 Sb. byly přijaty v létě 2025 (tj. za Fialovy vlády), ale jejich hlavní účinnost nastává až 1. ledna 2027. Tento nový rámec výslovně rozděluje působnost tak, že MŠMT je ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj, zatímco MPO je ústředním správním úřadem pro inovace; současně zákon počítá s tím, že RVVI zpracovává národní politiku ve spolupráci s oběma ministerstvy. Jinými slovy: nový krok neznamená „všechno z MŠMT na MPO“, ale spíš formálně dělí systém na výzkum/vývoj a inovace.

Tyto změny se nejen pro laika, ale i pro člena akademické sféry, mohou zdát technické. Pro jejich pochopení je však důležitý politický kontext: za Fialovy vlády byl kladen důraz na to, aby výzkum a inovace měly vlastní politický hlas na úrovni člena vlády; proto vzniklo samostatné ministerské portfolio bez vlastního resortu, umístěné při Úřadu vlády. Po volbách 2025 nová vláda ANO a partnerů tento model politicky přerámovala: samostatného ministra pro vědu neobnovila a řízení RVVI svěřila Havlíčkovi jako ministrovi průmyslu a obchodu.

A zde by minimálně akademická obec, ale nakonec všichni kterým leží na srdci úspěšné uplatňování výsledků našeho výzkumu a vývoje v praxi, měli zpozornět. I když právně a institucionálně systém ještě nějakou dobu stojí na přechodu mezi starým a novým modelem, jedná se o jasný posun politické gravitace z oblasti akademické do oblasti ekonomické. Je patrně spíše jen otázkou času, kdy se agendy VVI i organizačně přesunou pod MPO. Na tento posun politické gravitace pak může v následujících státních rozpočtech od roku 2027 dál navazovat jeho promítnutí i do financování VVI tím, že významně větší zdroje budou alokovány na podporu cíleného vývoje a zavádění inovací (tj. závěrečných etap procesu KTT) na úkor badatelského a cíleného výzkumu (tj. iniciálních etap KTT). V každém případě tento posun jasně odráží politické oslabení vlivu akademické obce na rozdělování veřejných finančních prostředků v oblasti VVI a KTT.

Veřejnoprávní média, ani média obecně nevěnovala těmto změnám příliš velkou pozornost (problematika se jeví příliš složitou?), reflektovaly ji jen Seznam Zprávy (Karel Havlíček opět povede vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace - Seznam Zprávy) a VědaVýzkum.cz (Karel Havlíček se stal předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Karel Havlíček se stal předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace), které explicitně upozornily, že nová vláda zrušila funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace a že RVVI se tak znovu dostala pod vedení ministra průmyslu. Posunu v řízení VVI se věnoval (viz Czechia re-organises research activities with new innovation-heavy economic strategy | Science|Business) i newsletter vlivného lobbystického uskupení ScienceBusiness působícího v Brtuselu), který jej hodnotil jako sice ne ideální, ale krok v podstatě správným směrem.

Co si tom všem myslet? Vláda Andreje Babiše vytyčila velmi ambiciózní hospodářskou strategii (Hospodářská strategie Česko 2.0 | MPO), jejíž inherentní částí je i problematika VVI a KTT. I před určité výhrady je možno říci, že celkem správně charakterizuje problémy současného stavu v této oblasti i správně formuluje priority a stanoví konkrétní cíle. Pokud by tato strategie byla naplněna, pak by se pozice Česka ve výzkumu, vývoji a inovacích opravdu výrazně zlepšila. Jenže strategie je jedna věc a její realizace druhá. Pokud by se opravdu měla realizovat, znamenalo by to nepochybně nemalé změny v prioritách financování různých oblastí VVI, možná i nezanedbatelné změny organizační. Tyto změny by byly víc než potřebné, potřebné, ale pro řadu lidí bolestivé. Odhlédneme-li od faktu, že mocný státní byrokratický aparát bude klást překážky realizaci jakékoliv změny, pak lze očekávat, že i nemalá část akademické obce se bude proti nim bouřit. A nejvíce budou protestovat ti, kteří se budou v možné změně stávajícího stavu cítit ohrožení jejich teplých pelíšků, ve kterých si zvykli utrácet grantové peníze za výzkum často pochybné kvality realizovaný bez jakéhokoliv ohledu na jeho společenské přínosy či možné aplikace. Jistá naděje zde ale je: např. významné změny ve vedení tak významných vědeckých institucí jako jsou Univerzita Karlova nebo ČVUT, signalizující nezastavitelný nástup mladší generace akademiků, či spuštění SPV České akademie věd CASI (CAS Innovations | CETAV), zaměřeného na systematickou podporu rozvoje start-up společností, jsou povzbudivými signály. Pokud by se vládě Andreje Babiše podařilo realizovat jen 50 % vytyčených cílů, považoval bych to za famózní výsledek. Nakolik se její plány naplní ukáže čas, sledujme proto tuto agendu bedlivě! A média nás v mezičase budou zásobovat mediální pěnou reportáží o událostech a žabomyších válkách, jejichž dopad na naši budoucnost je nulový.

Redakčně zkráceno, v nezkrácené verzi publikováno na www.inosfera.cz.