GLOSY: Naše heslo "Už ani euro z Athén"
Řekové by podle slov mluvčího radikální levicové strany Syriza Panose Skourletise mohli na daňových úřadech "rozbít vše na cimprcampr", protože již nemají žádné peníze na placení daní.
Opoziční řečtí politici se dožadují toho, aby země přestala splácet své dluhy. Možná si nevšimli, že Řecko nemalou část svých dluhů splácet přestalo, takže velcí privátní věřitelé docela velký kus svých pohledávek odepsali. Nicméně podpořme požadavek řeckých levičáků, protože je to jediné skutečné řešení pro Řecko. Oni to sice budou neradi poslouchat, ale konečně se tak vrátí řecká drachma.
Protože Řekové nemají problémy proto, že vracejí dluhy, ale protože si pořád dál potřebují půjčovat.
A tomu, kdo dluhy nevrací, se prostě nepůjčuje. A když je to vláda, tak ta pak nemá peníze na výplatu svých zaměstnanců, důchodců a provoz státních služeb. A když ty peníze v podobě společné měny euro nebude mít, tak si zkrátka musí natisknout nějaké poukázky, kterými zaplatí výše uvedené výdaje, a ty poukázky nebudou nic jiného než drachmy.
Takže pod heslem "Ani euro z Athén" vyrazme s krajními levičáky za záchranou evropské ekonomiky. Nejspíše i Angela Merkelová, která ve své vlasti pomoc Řecku stále a marně obhajuje, by podobný vývoj přivítala. Další kolečko jednání hlavních věřitelů s řeckými představiteli, které v těchto dnech právě probíhá, je už dost smutným divadlem.
Trocha optimismu
Koruna tento týden opět nastoupila cestu svého posilování. Že by reakce na zprávy o dalších propadech výkonnosti české ekonomiky? Včerejší zpráva banky Société Générale českou měnu označuje za možného kandidáta na příliv prostředků z eurových investic do bezpečných přístavů.
Asi bychom při jistě nepříliš povzbudivých pohledech do statistických výkazů neměli propadat pesimismu tak, jak se nyní propadáme. Jestli ekonomika roste o jedno procento, nebo se o jedno procento propadá, není tak podstatné. Daleko podstatnější je, jestli ta země má firmy, které jsou se svou produkcí schopné uspět na zahraničních trzích na rozdíl od již zmíněného Řecka, jestli nemá natolik zprzněný a zregulovaný trh práce, že vylučuje velké sociální skupiny z ekonomické aktivity, jako se to děje v Španělsku, nebo nemá vládu, která stupidní daňovou politikou vyhání bohaté daňové poplatníky do sousední země, jako se nyní děje ve Francii.
Takže se méně bičujme a více si věřme, když už nám věří i dnes hodně nedůvěřivé finanční trhy. Optimismus sice moc nezasytí, ale svět je s ním o trochu hezčí.
Ale abychom to s tím optimismem příliš nepřeháněli. Podle včerejší zprávy bývalá bezpečnostní agentura ABL, nyní M2C expanduje a dosáhla loni rekordních výsledků, přičemž tržby představovaly zhruba miliardu korun, a to přestože přišla o velkou část státních zakázek. Tedy alespoň je to tak deklarováno. Je ale otázka, zda o tyto zakázky přišla opravdu a nakolik se stala jen jedním ze subdodavatelů bezpečnostních služeb těch firem, které ony zakázky na ostrahu státního majetku, jichž nebylo zrovna málo, třeba úplně náhodně vyhrály.
Možná slyšíme jen trávu růst a za vše může nyní velmi moderní posedlost špiclováním. Kdo dneska nenechá někoho sledovat a nahrávat nebo není sám sledován a nahráván, jako by v byznysu ani nic neznamenal. Přinejmenším to tak v terénu mezi pražskými podnikateli v poslední době vypadá. Takže rodina Bártů od odposlechových skandálů svého zakladatele Víta Bárty a jeho strany Věci veřejné má zřejmě na dobré časy zaděláno.
MfD, 23.8.2012
Autor je šéfredaktor týdeníku EURO