V letošním roce jsou Češi s ekonomickou situací nejspokojenější v celé historii od roku 1997.

Nejen, že ekonomickou situaci Česka hodnotí už dva roky lépe než ekonomickou situaci ostatních zemí bývalého východního bloku. Letos také na historické minimum stáhli náskok Německa a Rakouska.

Už skoro čtvrtstoletí, od zmíněného roku 1997, se Centrum výzkumu veřejného mínění ptá Čechů, jak vnímají ekonomickou situaci. Nejen v Česku, ale právě i v poměrně blízkém zahraničí. Tedy v zemích Visegrádské čtyřky, v Německu, v Rakousku, dále ve Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku a Rusku.

To, jak si Češi ekonomicky stojí v porovnání s dalšími zeměpisně blízkými zeměmi, by politici neměli brát na lehkou váhu. Za současnou relativní stabilitou voličských preferencí stojí z podstatné míry právě i toto pozitivní hodnocení Čechů. Vládní politici tak ekonomiku mají na své straně. Běda však, až tomu tak nebude.

To se v uplynulém takřka čtvrtstoletí přihodilo zejména v letech 1998 a 2013, kdy ve zmíněném šetření Centra výzkumu veřejného mínění viděli Češi svoji ekonomickou situaci obzvláště bledě. Jedná se totiž o jediné dva roky, kdy měli pocit, že všechny další země V4 jsou na tom ekonomicky lépe, přinejhorším stejně.

V obou případech, kdy Češi takový dojem získali, následovala do několika měsíců přelomová změna na tuzemské politické scéně. V roce 1998 změna spočívala v tom, že Česku poprvé od roku 1989 začala vládnout levice, tedy Zemanova jednobarevná vláda. V roce 2013 zase změna spočívala v nástupu Babišova hnutí ANO.

Oba dva nejvýraznější politici dneška jsou tedy dětmi ekonomické tísně. A bude to zřejmě teprve až další ekonomická tíseň, která zrodí jejich přemožitele a nástupce.

Ekonomika zkrátka předpovídá politiku. Ekonomické potíže často předznamenávají politické změny a zvraty. Politici jsou „na odstřel“, když se ekonomice nedaří. Zvláště ohroženi jsou ale tehdy, když Češi ještě navíc získají dojem, že si země vede ještě hůře než zbylé státy Visegrádu.

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund