J. Kraus 21.3.2020 19:49

Mluvil jsem dnes s bývalým kolegou, technikem-cenařem dosti specialisované, v podstatě slaboproudé firmy, jedné ze dvou, tří světových špiček v oboru. Specialisované, ale každý projekt dnes musí obsahovat složku jejich profese. Centrum v Americe, evropské ústředí ve Vídni, u nás pobočka o cca patnácti lidech, podobná v Polsku, Maďarsku. Jak to vypadá v první linii? Dodělávají se prý staré zakázky, jinak poptávky na 10% normálu, objednávky žádné. Výrobní provozy většinou stojí, přespolní pracovníci na nejnižších stupních se rozutekli. Vývoj těžko odhadnout, některé věci kolem toho koronaviru jaksi nesedí. Logika i intuice selhávají, zůstává ale skoro radostný pocit, že vyšší moc konečně začala jednat. Kolega je optimistický - až se to přežene, budou prý všichni nadržení a budou chtít rychle vše dohnat. To je pravda, takoví oni jsou, ale bude to ještě svět, na který jsou zvyklí? A i kdyby zůstala stará paradigmata a pouze padly některé firmy, jak se projeví mnohonásobná přerušení řetězů subdodávek, jejichž konců dnes nikdo nedohlédne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 21.3.2020 18:31

Inflace by zase postihla pilné, spořivé a pracovité.

Je třeba zrušit dotace parazitům!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 21.3.2020 18:30

Stát by především měl odstarnit administrativní překázky, brzdící či dokonce blokující důležité stavby.

To by nestálo ani korunu, ale řev P&L. která se raketýrstvím z části živí si dovedu představit!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 21.3.2020 8:46

Nesouhlas.

Stát jsem i já.

Nebudu na povel více utrácet. Zadlužovat se.

Začínám být (jsem už dávno) velice háklivý na "potřebné", kteří jen více kříčí a umí vyplnit rychle a vhodně žádosti.

Nebráním Hrušínskému, Hřibovi, Šojdrové....... aby rozdávali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek