Případná nová opatření FED zatím nijak nespecifikoval, ale týkala by se s velkou pravděpodobností měnové politiky. Politika FEDu už delší dobu mnohým kritikům připomíná zálibu v tištění „barevných papírků“ a žádná hlubší systémová opatření. Již předchozí finanční stimuly USA představují horentní sumy a leckomu mohou připomínat házení pytlů naplněných penězi všemi směry za účelem bezhlavého utrácení. Zarputilá snaha podpořit poptávku a likviditu je již nějakou dobu kritizována jako oddalování nových problémů či jako monetizace státního dluhu.
Kontrastně pak působí plány EU na snížení vládních výdajů a dluhů. Tato chystaná restriktivní opatření se stala záhy terčem kritiky Mezinárodního měnového fondu, který v nich spatřuje hrozbu pro soukromou spotřebu. Varuje v této souvislosti eurozónu, že jí nepomůže ani případná výrazná depreciace eura.
Paradoxně je socialistická Evropa kritizována za svou snahu šetřit a USA reprezentující klasický anglosaský tržní přístup za svou touhu utrácet.
Jak expanzivní, tak restriktivní opatření zdá se vyvolávají odmítavé reakce. Co je tedy správné? Šetřit, utrácet či nechat věcem volný průběh? Ten zaručeně pravý recept zřejmě nelze jednoduše předepsat.