... než dodržovat zlá pravidla "Bruselu"

Dnes budějovická Madeta vyrobila poslední pomazánkové "máslo".

Je fascinující, jak Češi nechají sami se sebou vytírat českou firmou, když mají verbálně bránit "máslo" proti zlému Bruselu.

Přitom ten příběh je až černobíle jednoduchý: členské státy se shodly na pravidlech, aby mohl vnitřní trh fungovat a nedocházelo ke klamání spotřebitele a neférovému boji s konkurencí, která se pravidel drží. Ty česká Madeta nedodržovala, její produkt není máslem. Stěžovaly si na ní slovenští výrobci, protože je poškozovalo, že oni se drželi pravidel a Češi ne.

Chápu, že se někomu nemusí líbit fungování na vnitřním trhu, ale nemůže za to "ta zlá EU". Švejkovsky bychom rádi požívali výhod (nepopiratelný přínos vnitřního trhu, na kterém se shodnou i hardcore eurohateři), ale nechceme nést náklady (nutnost dodržovat pravidla, u jejichž vytváření jsme a o kterých hlasujeme, případně můžeme hledat blokační menšinu, abychom nějakou blbost zastavili).

Férovým krokem je stěžovat si u české vlády, ať iniciuje v Radě legislativu bořící pravidla vnitřního trhu, nechť se vrátíme do éry volného kapitalismu, kdy firmy mohly vytírat se zákazníky, kteří přirozeně o procentuálním složení výrobků ví zhruba nic.

A neberu argument, že zákazník má vždy vědět všechno - proto máme potravinovou inspekci, aby moje osmdesátiletá babička věděla, že když si kupuje "máslo", tak nemusí hledat podíl nějakých procent složenin, které nezná.

Unie má spoustu chyb, ale tlačení na to, aby vnitřní trh fungoval podle pravidel, na kterých se shodnou členské státy (žádní nevolení byrokrati, prosím), je podle mě dobrá věc. Nebo ten jednotný vnitřní trh můžeme odpískat a vrátit se v čase. Čeští exportéři to jistě ocení.