Neviditelný Pes

GLOSA: Prorok Klaus

31.8.2010

Polsko a Česká republika by neměly usilovat o přijetí eura. Alespoň to tvrdí hlavní analytik švýcarské banky UBS Andreas Höfer, podle kterého krize ukázala, že vlastní měna oběma zmíněným zemím svědčí více než členství v eurozóně. Höfer ve své analýze říká, že záruka stability a růstu objemu obchodu, kterou euro dříve představovalo, už tolik neplatí. „Ekonomické motivy a politická vůle jsou nyní značně nižší než před několika lety,“ píše.

S tím konvenuje i chování české vládní koalice, která se dohodla, že termín přijetí eura neurčí. „Program vlády nebude zahrnovat plánované datum nebo slib vstupu do eurozóny. Vývoz je důležitý, ale tato země není jen zemí vývozců,“ řekl premiér Petr Nečas. Narážel tím na fakt, že v podstatě jediní, kdo si v Česku přeje vstup do eurozóny, jsou exportéři.

Nakonec snad bude mít pravdu prezident Václav Klaus, který v době, kdy se spekulovalo o vstupu ČR do systému směnných kurzů, v žertu řekl, že vidí Česko v eurozóně nejdříve kolem roku 2019. Tedy pokud v té době bude ještě eurozóna existovat.

Drobný problém se skrývá v našem slibu přijmout euro co nejdříve, jakmile splníme maastrichtská kritéria. My, Polsko, ale i Švédsko bychom se brzy mohli ocitnout pod tlakem Bruselu, neboť relativně zdravé ekonomiky (Polsko prošlo díky velkému vnitřnímu trhu krizí téměř nepostiženo) jsou ideálním prvkem do skládačky protiváhy chatrného jihu měnové unie. Podaří-li se Nečasově vládě zvládnout socialisty zcepeněné veřejné finance a současně během tohoto procesu nezadluží zemi nad maastrichtské kriterium zaťaté sekery, jediným faktorem, za který se bude možno schovat, bude inflace. Konkrétně vyšší než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří nejnižších inflací eurozóny. A to není zrovna dobrá zpráva pro voliče, zejména při pohledu na Evropskou centrální banku, která si krocení předlužené Evropy představuje prostřednictvím tisku peněz takovým tempem, že dodavatelé nestíhají vyrábět papír. Varianta číslo dvě je nalézt kdesi zapomenuté sebevědomí a vzkázat do Bruselu po slovenském vzoru, ať si vzhledem k drastickému posunu ekonomických reálií příslušnou část přístupové smlouvy složí do malého čtverečku a zasunou kamkoliv libo.

Týdeník EURO 34/2010



zpět na článek