O víkendu jsem dočetl román Spasitel od Andy Weira. Je to samozřejmě sci-fi, posluchači možná znají film nebo román Marťan od téhož autora. O co tam jde a proč to sem tahám? Prozradím jen to nejnutnější: Země je existenčně ohrožena a zachrání se, jen když se podaří mezihvězdná výprava. Je tudíž třeba a) vymyslet, b) vyrobit, c) vyslat mezihvězdnou loď. Autor popisuje, jak se taková akce na záchranu uskuteční. Svolají snad do Glasgow konferenci, kde se bude ladit slovo od slova nějaká rezoluce?

Ne. Ustaví se tým, v jeho čele je schopná baba. Má absolutní pravomoci, smí všechno a k disposici jí vlády států dají veškeré prachy, o které si řekne. Počíná si zhruba tak, jak to dělal generál Leslie Groves, když v rámci projektu Mannhattan začal v roce 1942 u papíru s nakreslenými vzorečky a o tři roky později odpálil dvě atomové bomby v Japonsku, a ukončil tak válku. Anebo méně drsné přirovnání – prezident Kennedy zahájil v roce 1961 program Apollo a o osm let později astronaut Armstrong udělal na Měsíci ten velký skok pro lidstvo.

Konec podobenství – ať už jde o záchranu planety nebo ne, každopádně je správné, ba nutné skončit se spalováním fosilních paliv. Technologicky zdatné státy se musí spojit a nastartovat politicky uspanou jadernou energetiku, dovést do provozu termonukleární energetiku a pokud možno najít ještě něco efektivnějšího, co se nabídne světu náhradou na špinavé a ve všech směrech škodlivé uhelné elektrárny. Rezoluce jsou jen blabla, jak pěkně říká svatá Gréta. Řešení je jen v technologiích a je třeba se vzdát pošetilé představy, že soláry a větrníky napojí energií světový průmysl, dopravu a chod našich domovů.

S velkým zadostiučiněním čtu, jak se jaderná energetika pomaličku vrací na výsluní. Těší mě to, a zároveň štve, že pomaličku. Že prý Evropa zaspala a ztratila třicet let vývoje. Tak se sakra probuďme. Opravdové probuzení by ovšem neznamenalo nějaké tolerování jaderné energetiky. Znamenalo by její zásadní podporu. Soustředění prostředků a intelektuálních a výrobních kapacit. Když bylo možné se za osm let dostat na Měsíc, proč by nebylo možné do dejme tomu deseti let obnovit technologii, kterou jsme úplně zbytečně zahnali do kouta?

Teď nezbývá než najít schopnou babu, aby novodobý projekt Apollo na plné pecky rozjela a do deseti let bude méně spáleného svinstva ve vzduchu. Musí se to ale chtít, jednoznačně a bezvýhradně. Tolerance je jen napůl, a co je napůl, to je k ničemu, když jde o záchranu planety.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy.