Tvorba a schvalování státního rozpočtu před volbami vždycky startují předvolební kampaň. Zdravý rozum jde stranou, sbírají se politické body, ať to stojí, co to stojí. Současná situace s vládou nevládou si přímo říká o to, abychom to zkusili jednou jinak.

Všechny rozpočty zatím představují spíše přehled přání. Příjmy jsou nadhodnoceny a nedokážeme je vybrat. Výdaje jsou podceněny a peníze vždycky chybějí. Aby náhodou nezbyly, resorty se je snaží ke konci roku vyčerpat za každou cenu, úspory se do příštího rozpočtového roku nepřevádějí. Ve finále projednávání rozpočtu přichází „porcování“ medvěda, kdy poslanci neuspokojení na celostátní úrovni posílají „malou domů“.

Co s tím? Měli bychom začít tím, že přinutíme politiky, aby vybrané peníze byly věnovány na služby, které od státu skutečně požadujeme. Nejsou-li služby v požadovaném termínu, kvalitě a za sjednanou cenu poskytnuty, musejí nést přímou osobní odpovědnost příslušní funkcionáři tak, jak je to obvyklé v komerční sféře. Rozpočet musí být podroben důsledné kontrole nejen čísel, ale především předpokladů, na kterých jsou postaveny. Není možné „namalovat“ příjem, který nelze vybrat v plánované výši. Není možné plánovat výdaj, jehož výše je prokazatelně podceněna. Každá položka musí být podrobena důsledné analýze efektivity. Když jsem pracoval v Microsoftu, můj rozpočet byl podroben nemilosrdnému kartáči, který probíral každé číslo a jeho souvislosti. Tento proces trval dlouhé hodiny celkem dvakrát a pokaždé jsme odcházeli zpocení a vyčerpaní. Rozpočet by měl být v polovině roku podroben důsledné systematické a odborné kontrole, aby bylo možno včas upravit potřebné položky podle momentální situace.

V době současné krize je zřejmé, že rozumný rozpočet nelze sestavit bez bolestné spoluúčasti nás všech. Dodatečné financování nelze žádat na základě politických populistických slibů a snah, kterým nikdo nevěří. Chci vědět, na co konkrétně mé peníze přijdou, chci, aby politici v krácení příjmů šli příkladem. Hledáme-li u nás viníky krize, jsou to jednoznačně oni, a postih by měl být samozřejmostí.

Týdeník EURO 41/2009