To, že bývalého prezidenta republiky Václava Klause nemá mnoho lidí rádo, není žádným tajemstvím. Jinak už je tomu s jeho známým bonmotem o tom, že peníze jsou až na prvním místě. Peníze má naopak rádo lidí mnoho. A dotace, to jsou peníze.

V ekonomii (dle Wikipedie) se pod pojmem dotace rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“, a předpokládá se, že jejich poskytnutím dojde k narušení hospodářské soutěže.

Ale to lidem zase až tak moc nevadí. Platí přece heslo: „Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.“ A tak jsme již tady v minulosti měli např. šrotovné (dotace na nákup nového auta), Zelenou úsporám (dotace na zateplení domů, vytápění apod.), v současné době běží Nová zelená úsporám a v posledních dnech odstartované „kotlíkové dotace“, jejichž smyslem je podpora výměny starších neekologických kotlů na pevná paliva za modernější a ekologičtější. Na první pohled tedy velmi záslužná a užitečná věc. Při detailnějším pohledu to už ale tak jednoznačné není.

Po povodních v roce 2002 například město České Budějovice přispívalo postiženým lidem na opravu domů a bytů určité finanční částky, chtělo jen prohlášení majitele, že na pokrytí nákladů nemá vlastní finanční zdroje. Pravdivost tohoto prohlášení se ale už nijak dál nezkoumala. A tak si o „popovodňovou podporu“ požádali nejen lidé, kteří si - pravděpodobně z „úsporných“ důvodů - svou nemovitost nepojistili, ale i ti, kteří od pojišťovny náhradu škody dostali.

Pokud mám správné informace, tak v žádosti o kotlíkovou dotaci se žádné, byť třeba jen čestné prohlášení o tom, že majitel starého kotle na nový nemá, nevyžaduje. A to je podle mě zásadní chyba. Poskytování dotací by mělo být, když už, něco nestandardního, výjimečného, mimořádného! Samozřejmě, jde o čistotu ovzduší. Ale spravedlivější by bylo, kdyby staré kotle, které již nesplňují určité, „rozumné“ emisní limity škodlivin (ne CO2), měli majitelé povinnost vyměnit. A těm potřebným, tedy těm, kteří by podle stanoveného kritéria na nový kotel finančně „nedosáhli“, by pak mohl stát ten kotel zaplatit. Ideální to sice také není, ale nějakou logiku by to snad alespoň mělo. Mohla by to být třeba určitá forma sociální dávky. Takto dostane dotaci, když se nestydí o ni požádat, i multimilionář.

Kdybych byl kuřák, požádal bych si o dotaci na nový, úspornější zapalovač s tím, že ten můj starý už nějak moc kouří.

Já si myslím, že dotace, a zejména takovéto, jsou nemravné.
Ať žijí dotace!