Solární energie v ČR není politický, ale ekonomický problém zájmových skupin

Mnoho politických akcí, které následně ovlivňují zákonodárství, má svůj původ u zájmových skupin. Zájmovou nebo také nátlakovou skupinu můžeme specifikovat jako skupinu osob nebo organizací, které se sdružují ve snaze dosáhnout společného cíle. Tento cíl skupině zaručuje určité privilegium v zákoně nebo jiný finanční benefit. Jinými slovy, nátlaková skupina má zájem o autoritativní alokaci bez toho, aby se sama stala autoritou. Ovlivňování zákonů zájmovou skupinou může přinášet benefity buďto pouze členům skupiny, nebo určitému segmentu společnosti, přičemž jiná skupina nebo segment společnosti ponese náklady jejich činnosti. Problematice zájmových skupin se věnuje škola veřejné volby, jejímž zakladatelem je americký ekonom James M. Buchanan (1919 – 2013), který se osobně věnoval problematice zájmových skupin v článku Pressure Groups, Special Interest and the Constitution.

Minulý rok v květnu poslanecká sněmovna dokázala přehlasovat veto dnes již bývalého prezidenta Václava Klause, které se týkalo zákonu o podpoře obnovitelných zdrojů elektřiny. Hlasování vzbuzovalo nedůvěru už díky převaze, kterou ve sněmovně zákon získal. Z přibližně 170 přítomných hlasovalo pro 143 poslanců a kupříkladu celý klub KSČM se vyjádřil v souladu s vládní koalicí.

A právě zákon o podpoře obnovitelných zdrojů je učebnicová ukázka snahy zájmových skupin ovlivnit legislativní proces. V roce 2010 se z ČR stala světová fotovoltaická velmoc. Zákon zajišťuje subvencované výkupní ceny elektřiny, ale distributoři energie ji vykupují za vyšší ceny, než je cena, za kterou poté energii prodají, což má vliv na konečnou cenu pro spotřebitele, řádově několik stovek korun ročně. Státní podpora obnovitelných zdrojů činí aktuálně 11,7 miliardy korun, ale jedná se o jejím navýšení. Ovšem v roce 2014 vyprší platnost tzv. solárního odvodu a lze očekávat skokové zvýšení cen energie. A jak jsem uvedl na počátku, aktivita zájmové skupiny je ovlivněna vidinou zisku na úkor jiné skupiny, která nese náklady této činnosti. V tomto případě náklady ponesou všichni spotřebitelé v České republice a štědré zisky si mezi sebou přerozdělí vlastníci fotovoltaických elektráren, kteří jsou často neznámí.

Autor studuje hospodářskou politiku na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze