Lídři nejvyspělejších zemí se na svém římském setkání ke „klimatickým otázkám“ vyjádřili jen velmi opatrně. Tedy úplně jinak, než činí zelenou ideologií ovládaná Evropská komise.

Zpráva o summitu šéfů států skupiny G20 (např. zde) přinesla zastáncům bezpečné energetiky záblesk naděje před „klimatickým“ summitem v Glasgowě. V dokumentech ze setkání se totiž neobjevily žádné razantní formulace ani termíny, do kdy je potřeba skoncovat s produkcí zlotřilého oxidu uhličitého. Ke zvyšování cílů v omezování emisí CO₂ má podle zprávy ČTK docházet, „pokud to bude nutné“. A emise se mají snižovat „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“, uvádí iDnes. Oproti fanatickým „klimatickým“ projevům bruselských politiků je to balzám pro uši každého, kdo ví něco energetice či výrobě elektromobilů.

Jediné razantní prohlášení se tak týkalo financování uhelných elektráren v zahraničí. To mají země G20 uzavřít do konce letošního roku. To zkomplikuje život africkým zemím, které se obecně teprve potýkají s elektrifikací. Protože elektřiny je v nich nedostatek, jaký si asi Evropan zatím ještě nedovede představit. A dokud bude nedostatek elektřiny, nepůjde nahoru ekonomika, ani životní úroveň. Uhelné elektrárny v afrických zemích mohly hodně pomoci, protože jejich provoz je relativně levný, ale především není závislý na počasí a denní době. Na druhou stranu, nic dalšího o uhlí se v dokumentech neobjevilo, což je dobře pro všechny státy, které za uhlí zatím nemají bezpečnou alternativu.

Ovšem závěry římského summitu není možné chápat jako zásadní obrat k lepšímu, či návrat k rozumu. K tomu je, v EU rozhodně, zatím daleko. Což potvrdilo i vystoupení prince Charlese, který politikům řekl, že „je nemožné neslyšet zoufalé hlasy mladých lidí, kteří ve vás vidí správce planety, co drží jejich budoucnost ve svých rukou“. Tím měl na mysli především švédskou Gretu a páteční záškoláky. Bohužel však neměl na mysli mladé lidi ve státech, kde neznají v noci osvětlené ulice, protože na to jejich země nemají elektřinu. Jejich hlasy by nezněly méně zoufale, než Grety a spol., kdyby na to ovšem měli čas. Mimochodem, pro Česko je investice do bateriových úložišť v řádu desítek bilionů v podstatě mimo reálné možnosti. Jak si něco takového budou moci dovolit třeba africké země?

I k financím se princ Charles vyjádřil. Respektive k potřebné výši investic, jež by zabránily „klimatické změně“. Podle něj to musí být biliony dolarů ročně. V tomto bodě s ním nelze než souhlasit. Bohužel. Z těch, kteří prosazují klimatismus, je navíc princ jediný, kdo celkem přesně popsal, jak nepředstavitelné náklady bude vyžadovat celý ten cirkus.