Je to něco nenormálního, něco, co se vzpírá zdravému rozumu. Ve Španělsku stojí v obchodě kilogram brambor v přepočtu 12 Kč, v Portugalsku u zelináře dokonce jen 7 Kč a u nás v Česku pak více než 20 Kč. Něco je tedy špatně. Přitom platy ve zmíněných zemích na Pyrenejském poloostrově jsou vyšší než u nás.Tak kde je chyba?

Domnívám se, že příčina je v zemědělské politice současné vlády premiéra Andreje Babiše. Ta prosazuje evropské dotace pro obří kolosy typu Agrofert, které takto inkasují miliardy korun, a výsledkem je, že pole jsou místo důležitých plodin, jako jsou právě brambory, obiloviny atd., osázena řepkou olejkou, která víc vynáší. To je špatně. Dotační politika se musí změnit a podporovat bychom měli místo toho malá hospodářství a rodinné farmy, které produkují kvalitní potraviny, což také obsahuje program Občanské demokratické strany. Ony jsou už takhle znevýhodňovány konkurencí těch velkých, tak bychom jim měli pomáhat penězi Evropské unie. Za současných nepříznivých podmínek jich hodně končí a důsledkem jsou drahé potraviny z dovozu.

Nemohu však souhlasit s řešením, které nabízí ministr zemědělství Miroslav Toman, jenž uvažuje o zabránění dovozů potravin, které se nevyrábějí v České republice. To není možné, protože to nedovolují unijní pravidla a je to v rozporu s jedním se základních principů EU, kterým je svobodný obchod mezi členskými zeměmi. Ono by se také mohlo stát, že by jiné státy pro změnu bránily třeba dovozu našich aut, což si my jako výrazně proexportní země nemůžeme dovolit. Proto jako východisko vídím podporu malých středních českých zemědělských hospodářství, která zabezpečí náš trh kvalitními a cenově přijatelnými potravinami.

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS