... a díky po odborářsku

"Chceme osm až devět platů. Je to německá firma a tam je při zavírání odstupné jeden rok," argumentují odboráři. Že prý lidé jen těžko najdou jinou práci. Jenže to se jen z lesa dotací ozvalo, jak do něj zavolali.

Nejprve se spřáhli environmentalisté s politiky. Vymysleli, jak připravit jiné lidi o peníze tak, aby to za použití vzletných a rádoby ušlechtilých slov o oteplování planety, hledání nových zdrojů elektrické energie, vytvoření nových pracovních míst a udržitelnosti hospodářského růstu, hezky vypadalo - no a zavedli dotace v oblasti výroby elektřiny ze slunečních paprsků. Logický sled událostí na sebe nenechal dlouho čekat. Jedni začali vyrábět sluneční panely ostošest a druzí v rychlosti stavěli elektrárny na dříve úrodných pozemcích. Stát garantoval výkupní ceny za takto vyrobenou elektrickou energii a byznys se mohl rozjet. Ve skutečnosti tak za peníze daňových poplatníků vznikly ryze soukromé provozy a lidé dostali, byť zcela uměle vytvořenou, práci.

V průběhu času došlo k politickému přehodnocení původních záměrů. Parta ve sněmovně změnila podmínky a dotace se zmenšily a přestaly být zajímavé. Proč? Protože se změnilo složení té party ve sněmovně a omezený objem peněz potřebovali na něco jiného, podobně prospěšného. Logický sled událostí na sebe samozřejmě opět nenechal dlouho čekat. Výrobní prostory zanikají a soukromí majitelé velkých slunečních elektráren stihli rychle, mnohdy doslova poslední den před platností nových podmínek, prodat své elektrárny společnosti ČEZ za tržní cenu, zohledňující však původní vysoké výkupní ceny. Tento skvělý byznys pro vyvolené samozřejmě nezaplatí nikdo jiný, než zákazníci ČEZu ve svém vyúčtování, a kdyby byl snad ČEZ ve ztrátě, tak to na 100% doplatí ze svých daní i ti, co jeho zákazníky nejsou. No a samozřejmě u toho všeho přicházejí zcela neudržitelně lidé o práci. Získali ji před tím totiž jen a jen díky dotacím - což žádný základ jakékoli udržitelnosti prostě není a nikdy nebude.

Výsledkem akce, která nám měla opět pomoci zachránit svět před zkázou, jsou přesunuté miliardy ze státního rozpočtu do soukromých rukou a naprosté nepochopení situace lidmi, kteří budou propuštěni. Například společnost Schott Solar, která končí s výrobou solárních panelů a fotovoltaických systémů u nás, propustí 497 lidí z Valašska. Místo slov díků ze strany zaměstnanců, že měli alespoň nějakou dobu práci, chtějí odbory po společnosti, namísto projevu soudnosti, osm až devět platů.

A víte, co je nejhorší? Že se takový příběh z reálného života bohužel nestane mementem ve smyslu "takto, proboha, už nikdy!". Zase se najde pár chytráků, kterým hodí hlas dostatek pitomců, co se pak nechají obrat o své vydělané peníze a ještě se u toho budou přiblble usmívat, zatímco jiní si na dotacích namastí kapsu a následně propuštění zaměstnanci znovu nebudou chápat, proč je zrovna na ně osud tak zlej.