9.2.2023 | Svátek má Apolena


Diskuse k článku

GLOSA: Ještě k budoucnosti Šumavy

I když jsem ve sporu o budoucnost Šumavy zvyklý na hodně, přesto mne aktivisté a na ně navázaní vědci občas překvapí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Šejna 4.4.2021 9:22

Naše rodina vlastní na Šumavě rekreační chalupu. Jen pár desítek metrů od nás má rekreační chalupu jeden z nejproslulejších bojovníků za "svobodu a hmyzí práva" pro kůrovce všech ras - dramatik Vladimír Just.

Ten tak intenzivně bojoval proti kácení napadených lesů na Šumavě, že nám už museli vykácet totálně sežrané a uschlé lesy v údolí, ve kterém leží ta naše šumavská vesnice.

Údolí vypadá dnes jak po havárii v Černobylu a Vladimír Just už radši chodí kanálama, protože pobyt na jeho chalupě může být díky totálně naštvaným sousedům pro něho dost rizikový.

J. Jurax 3.4.2021 16:48

My se nezbláznili. Zbláznila se tahle kůrovcová odrůda zelených magorů.

J. David 4.4.2021 13:52

Asanovat "suchary vylétlých brouků" nemá cenu, tam již nic nehrozí (jenom to není na pohled estetické) ale asanovat nalétlé lýkožroutem okolí má smysl. Loupačka a pálení. Ale, lesnická ekologie a teoretická ekologie neziskových organizací, jsou jaksi antagonistické. Brouka smýcením likviduji v nalétnutých stromech (loupačka, pálení, asanace), ale ne, abych se vrhl na mýcení "sucharů", kde brouk již není. Uschlý Picea Abies je opuštěná komodita, a nosatec Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae) cílí jinam (brouci létají). Pane Jurax, Antagonismus IT a ekologie. Mám v tom bordel, rád se nechám poučit. Nu, asi budu muset zase mlácat do klábosnice, kdy (a+b)**2 = a**2 + 2ab + b**2.

J. Lukavsky 3.4.2021 16:00

"totální zničení tamějších smrkových lesů kůrovcem a vytvoření prý přírodního lesa nálety semen z těch smrků" no ty nálety tam ale byly už z doby, kdy ty ještě smrky žily. Z uschlé souše už nic nenalétne. Ty nálety vyrostly do tzv. čekatelů což jsou mladé smrky které nedostatkem světla (rostly pod živými smrky) skoro nerostly a čekaly až staré smrky vytěžíme, pokácíme a odvezeme, nebo až uschnou a padnou. Takže je pravda, že se šumavský les přirozeně obnovuje, ale obnovuje se do další smrkové monokultury. Buk a jedle se ze smrku neudělají, ty se musí přivést a zasázet. Takže ze staré smrkové monokultury jse ekologicky vytvořili novou smrkovou monokulturu, ale je eko-. J.L. end

J. Kouřil 3.4.2021 15:07

Budoucnost Šumavy je teď to poslední, co národ zajímá. Bojuje o svoje životy, svobodu a budoucnost. Teda kromě Jirsy.[>-]

P. Han 3.4.2021 19:13

Tož bojujte.

J. Jančura 3.4.2021 13:05

Mne vždy nazvedne, když někdo hovoří o původním pralese. Co je původní, co bylo na Šumavě před 500, 1000, 10000, 100000 či 1000000 lety? K původnímu pralesu patří i původní zvířena, kde seženeme mamuta? Takové vědci nejsou vědci, kteří to prosazují na Šumavě by měli vrátit diplomy, poněvadž zapomínají na základní přírodní poučku - život je neustálá změna!

V. Bok 3.4.2021 15:10

No, Šumava byla vlastně pred 300 lety téměř úplně odlesněná... Konec konců, celé Rakousko. A tehdy vznikl velky program zalesňování, ktery trval vlastne asi 150 let. Dnesni lesy jsou jeho výsledkem. A vetsina dnesnch kalamit je výsledkem toho, že místo potřebné udržby lesa uz 30 let neděláme nic. A řikame tomu... Doplňte sami. Nejlepší je ovšem se přivázat ke stromu napadenému kůrovcem... Nechapu proc ty lidi odvazujeme. ..

L. Novák 3.4.2021 12:32

Na Zeleného brouka nám nesahejte, podpora kůrovce v množení je přirozený způsob, jak odlesnit neustále stromy zarůstající Česko! Bude dost místa na řepku, kukuřici a BIOpaliva... Zelení všech zemí, spojte se! !!:-P

M. Urban 3.4.2021 11:58

Bohužel, divočina to z definice nebude nikdy, respektive vznikne za cca 500 let, protože na většině území Šumavy již v minulosti člověk výrazně hospodářsky zasáhl a bude se to ještě dlouho projevovat. Měli jsme v podstatě dvě možnosti, jak Šumavu přiblížit přirozenému stavu:

Tou první možností byl pomalý, velmi pozvolný a mnoho desítek let trvající útlum hospodaření, při kterém by se nepřirozené monokultury postupně doplňovaly chybějícími druhy, zasahovalo proti kalamitám a celá oblast se postupně a řízeně dostala blízko přirozené rovnováze. Potom by se s hospodařením přestalo úplně a vývoj by šel vlastní cestou, po mnoha dalších letech by tam divočina skutečně vznikla, až by skladba lesa byla přirozená jak druhově, tak věkově a to včetně hnijících padlých velikánů (stromů).

Druhou možností bylo opustit hospodaření hned, nechat kůrovce zničit monokulturu (a bohužel s ní i vysokohorský les, který byl smrkový přirozeně), udělat tam jednu velkou paseku, která snad během několika set let postupně zaroste přirozeným způsobem. Takhle se nejspíš Šumava zalesnila po skončení doby ledové.

Obě varianty k cíli nejspíš povedou. Zatímco první varianta by nám tam nechala příjemný les plnící svou funkci zadržování vláhy, bránění eroze, ochlazování lokálního klimatu atd., druhá tam dočasně udělá daleko méně příznivé podmínky a celková doba k dosáhnutí přirozeného stavu bude podstatně delší.

Osobně bych byl zcela jednoznačně pro variantu první, bohužel, už byla zvolena ta druhá, podle mě výrazně horší.

R. Polášek 3.4.2021 12:14

Ano ta první varianta se po sametu připravovalal. Mimo jiné by taky zajistilla na mnoho dalších desetiletí práci místním lidem bydlícím uvnitř a v okolí šumavského NP. Takže by ze Šumavy nemuseli jezdir desítky kilometrů za prací do vnitrozemských měst a jejich děti by Šumavu mohly považovat za svůj domov, nejen za noclehárnu, ze které se po získání vzdělání odchází za prací jinde.

Jenže bohužel v první variantě nebylo místo pro pražské zelené aktivisty, s nimi spřízněné takzvané "vědce" a pro další příživníky. Ti potom využili příležitosti po polomech vytvořených orkánem Kyrill tuším v roce 2007, kdy zabránili asanaci těch polomů a vytvořili tak začátek kůrovcové kalamity na Šumavě. A místo první varianty násilím a lživou propagandou zvrátili přeměnu dle první varianty na druhou variantu, totální zničení tamějších smrkových lesů kůrovcem a vytvoření prý přírodního lesa nálety semen z těch smrků.

P. Lenc 3.4.2021 9:53

To je tak,když se blbec stane "vědcem".A že takových přibývá...;-O

J. Jurax 3.4.2021 16:51

Ale musí to být zelený blbec.

I. Polák 3.4.2021 9:18

Proboha, tomu říkají věda??? Kolik vody udrží živý les a kolik louka, byť zastíněná uschlými stromy, to přece opravdoví vědci musí mít už dávno změřené!

Já o tom vím samozřejmě prd, ale i tak si dovedu představit co se stane, když na tyto dva biotopy napadne 100 - 200 mm srážek za pár dní, při nějakém předpovodnovém počasí.

J. Nový 3.4.2021 7:57

Každý vědec se musí realizovat...Počkejte, až na Šumavu dorazí genderisti...

V. Braun 3.4.2021 2:30

Tak smrků uschlo v ČR daleko více mimo Národní Parky než v nich, a to se zasahovalo jak se dalo. Za kůrovcovou kalamitu nemůže těch pár procent rozlohy bezzásahových území v ČR. Předpokládám, že pan Jirsa to ví, ale rád si populisticky kopne do do NP. Shame on you, Jirso.

Š. Zemek 3.4.2021 7:47

Tak mimo NP uschlo smrku daleko víc protože roste na daleko větší ploše. A za tu kůrovcovou kalamitu může především zanedbaná ochrana lesa, leckde i úmyslná a s posvěcením státní správy.

J. Vágner 3.4.2021 12:00

Že nemůže? Ale houbelec. Za kalamitu může zelený fanatismus, který předmnožil kůrovce na Šumavě a obligátní, časem prověřená touha manažerů českých lesů napakovat se kdykoliv na čemkoliv, kteří to roztahali přes zavody na zpracování dřeva po celém Česku. Viníci? Fanatici a zloději. Typická česká liberální demokracie.

R. Polášek 3.4.2021 12:27

Kůrovce po celé republice tehdy roztahalo nové zelené šumavského NP, které přišlo po Stráském. Stráský šumavské kůrovcové dřevo kácel tak, jak mu přikazovaly předpisy a dával ho zpracovávat docela průhledně do velkých pil v jižních Čechách a myslím že i do pil v Bavorsku. Za což byl napadán zelenými a byl neustále nenáviděným terčem příslušně lživé a manipulativní zelené propagandy. Jakmile byl Strásky z vedení šumavského NP odvolán a místo něho bylo dosazeno zelené vedení, zelení zjistili, že nemohou kůrovcové dřevo v Šumavském NP přestat kácet, protože jim to nařizuje zákon. Káceli ho tedy pokud možno tajně, aby se to neinformovaní zelení aktivisté nedozvěděli a to kůrovcové dřevo rozporodávali potajnu po malých a středních pilách na území celé České republiky. Sám jsem náhodou tehdy potřeboval do baráku nějaký kubík řeziva, koupil ho tady na severní Moravě na blízké malé pile a na pile při rozhovoru s majitelem jsem s údivem zjistil, že jsem koupil desky ze šumavských smrků. Na pile jsem ty kmeny i viděl, byly to mohutné smrkové kmeny tak 60 centimetrů v průměru. Takové smrky mají tady v podhůří tak 120 let, v horách, kde je chladněji a roční přírůstky jsou menší, se klidně mohlo jednat o kmeny z 200 letých smrků.