Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Bohužel, divočina to z definice nebude nikdy, respektive vznikne za cca 500 let, protože na většině území Šumavy již v minulosti člověk výrazně hospodářsky zasáhl a bude se to ještě dlouho projevovat. Měli jsme v podstatě dvě možnosti, jak Šumavu přiblížit přirozenému stavu:

Tou první možností byl pomalý, velmi pozvolný a mnoho desítek let trvající útlum hospodaření, při kterém by se nepřirozené monokultury postupně doplňovaly chybějícími druhy, zasahovalo proti kalamitám a celá oblast se postupně a řízeně dostala blízko přirozené rovnováze. Potom by se s hospodařením přestalo úplně a vývoj by šel vlastní cestou, po mnoha dalších letech by tam divočina skutečně vznikla, až by skladba lesa byla přirozená jak druhově, tak věkově a to včetně hnijících padlých velikánů (stromů).

Druhou možností bylo opustit hospodaření hned, nechat kůrovce zničit monokulturu (a bohužel s ní i vysokohorský les, který byl smrkový přirozeně), udělat tam jednu velkou paseku, která snad během několika set let postupně zaroste přirozeným způsobem. Takhle se nejspíš Šumava zalesnila po skončení doby ledové.

Obě varianty k cíli nejspíš povedou. Zatímco první varianta by nám tam nechala příjemný les plnící svou funkci zadržování vláhy, bránění eroze, ochlazování lokálního klimatu atd., druhá tam dočasně udělá daleko méně příznivé podmínky a celková doba k dosáhnutí přirozeného stavu bude podstatně delší.

Osobně bych byl zcela jednoznačně pro variantu první, bohužel, už byla zvolena ta druhá, podle mě výrazně horší.

Ano ta první varianta se po sametu připravovalal. Mimo jiné by taky zajistilla na mnoho dalších desetiletí práci místním lidem bydlícím uvnitř a v okolí šumavského NP. Takže by ze Šumavy nemuseli jezdir desítky kilometrů za prací do vnitrozemských měst a jejich děti by Šumavu mohly považovat za svůj domov, nejen za noclehárnu, ze které se po získání vzdělání odchází za prací jinde.

Jenže bohužel v první variantě nebylo místo pro pražské zelené aktivisty, s nimi spřízněné takzvané "vědce" a pro další příživníky. Ti potom využili příležitosti po polomech vytvořených orkánem Kyrill tuším v roce 2007, kdy zabránili asanaci těch polomů a vytvořili tak začátek kůrovcové kalamity na Šumavě. A místo první varianty násilím a lživou propagandou zvrátili přeměnu dle první varianty na druhou variantu, totální zničení tamějších smrkových lesů kůrovcem a vytvoření prý přírodního lesa nálety semen z těch smrků.