Na otázku, jak ekonomiku po koronaviru zachrání takzvané zelené investice, znají odpověď zřejmě jen v hlavních chrámech ekologistické víry. Solidní ekonomičtí analytici totiž jen krčí rameny.

Podle studie z roku 2016 by větrné energetika mohla zaměstnávat v roce 2050 v Česku až 5600 lidí (zde). Stát by to ročně přišlo na příspěvek jedné miliardy korun… V roce 2017 zaměstnávalo toto energetické odvětví v Evropské unii na 300 tisíc lidí (z půl miliardy).

Unie projednává svůj zamýšlený dluh ve výši 750 miliard eur na obnovu ekonomiky členských zemí po koroně. Především těch jižních. Především Itálie. Chronicky zadlužené země, jejíž dluhy přesahují její HDP. V duchu moderní unijní víry, že Bůh je zelený a satan se jmenuje Oxid Uhličitý, mají prý být záchranné investice především a hlavně „zelené“. Co si pod tím představit?

Na mysl se dere řada tragikomických nápadů, na co všechno by především v Itálii, ale i jinde mohlo plynout 750 krát 27 miliard korun. Ale vážně?

Stavba solárních a větrných parků. Instalace solárů na střechy. Zateplení domů. Dotace nákupů elektromobilů. Udržitelné zemědělství. Stavba přehrad. Podpora biochovů. Dotace na pěstování sóji. Podpora pěstování rychle rostoucích dřevin na pseudoekologické pálení v elektrárnách. Školení a další zelená osvěta za bruselské dluhy. Vývoj inovací vedoucích k lepšímu zateplení, ke zvyšování účinnosti, ke snižování energetické náročnosti.

Jenže ani podle uvedených možností se nezdá, že by investice do této oblasti mohly spasit všechny restauratéry, číšníky, servírky, hoteliéry, pokojské, recepční a další lidi, kteří kvůli následkům koronavirových karantén přišli o práci. Navíc o práci nepřišli jen oni, ale také lidé ve výrobě, ve službách, v obchodě, v marketingu, v propagaci, v médiích. A samozřejmě také v automobilovém průmyslu, jednom z posledních tahounů evropského hospodářství, který na rozdíl od zelených projektů všeho druhu zaměstnává téměř 13 milionů lidí v evropských zemích (zde). Turismus a pohostinství, které zmiňujeme od začátku, zaměstnává oficiálně dalších více než 13,5 milionu lidí (zde).

Jaké zelené investice těmto lidem přinesou práci? Jak podpoří růst HDP a výběr daní, aby státy byly schopné své závazky ze 750 půjčených miliard eur splácet?