Bude i v ceně energie platit „čím hůře, tím lépe“?
Premiér Babiš chce prosadit horní hranici ceny emisních povolenek v EU. Řekl to v pondělí po setkání s prezidentem Zemanem a ta zpráva spíš zapadla. Ale ozřejmí se v úterý, až se lídři států EU sejdou na summitu. Andrej Babiš tam bude chtít, aby byl aktivován článek směrnice o povolenkách umožňující cenové výkyvy řešit. Těžko předvídat, jak to dopadne, ale bude to zajímavý test ledasčeho.
Za prvé toho, jak vážně se v EU bere zdražování energie. Cena elektřiny na komoditní burze stoupla za rok na trojnásobek, což brzy poznají i spotřebitelé. Je to pro většinu států EU důvod k zásahu? K přiznání, že za tím stojí vysoké ceny emisních povolenek? Uvidíme. Fanoušci energetické revoluce a převýchovy lidstva mohou naopak tvrdit: čím dráže, tím lépe – čím více se platí za emise, tím dříve se dokončí přechod na ryze obnovitelné zdroje (slunce a vítr). Fatih Birol, šéf Mezinárodní agentury pro energii, k tomu ve středu řekl: „Je nesprávné vysvětlovat vysoké ceny energie jako výsledek politiky přechodu k čisté energii.“
Za druhé spatříme signály z Německa, jehož příští vláda naváže na dosavadní, dost přísnou na to, aby politiku povolenek neměnila. A hovoří-li Německo hlasem pokroku, připomeňme, že pokroková němčina si oškliví výraz „horní hranice“. Když ho někdo použil za migrační kalamity v roce 2015 a ptal se na horní hranici počtu přijatých, byl okřiknut a označen za populistu. Že by teď Německo – rozhodující síla při stanovování politik EU – na horní hranici přistoupilo? Uvidíme.
Těžko předvídat. V prosinci 2019 se premiér Babiš chlubil, že v EU prosadil bezemisní jadernou energii do kategorie čistých zdrojů. Pak se ale ukázalo, že tzv. taxonomie EU ji sice nezakazuje, ale za čistou – úvěrově podporovanou – ji neuznává. Po té zkušenosti si člověk říká, že na horní hranici cen emisních povolenek by nesázel. To už spíš na to, že převáží postoj „čím dráže, tím lépe“. Ostatně Zelený úděl byl schválen většinou hlasů EU včetně českého.
LN, 30.9.2021