9.4.2020 | Svátek má Dušan



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


GLOSA: EU prý zajišťuje svobodný obchod



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 14, poslední: 23.4.2014 23:43, přehled diskusí

Příspěvek/y Jílka.:
Autor: V. Vlach Datum: 23.4.2014 8:59

No, tak zde je vidět urputnost přebujelého ega snoubeného s nedostatečným vhledem do problému. Ubreptanost, až na hranici řevnivosti, natvrdlost, až na hranici vzdoru malého dítěte. Výsledek žádný, ba co víc - kumulace hlásek Jílka zasypala dokonale jak lavina.

Re: Příspěvek/y Jílka.:
Autor: J. Svoboda Datum: 23.4.2014 23:41

Co tím chtěl básník říci?

autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 0:57

ten EHP není primární hospodářský prostor, nýbrž až sekundární prostor, je to výsledek dohody existujícího primárního prostoru EU se zeměmi EFTA, které nechtěly vstoupit do EU a chtěly se podílet na společném trhu. Pro potřeby EHP vznikly až sekundárně všechny k EU paralelní struktury. Bláboly o vystoupení z EU znamenají v podstatě jediné: řídit se právem EU bez možnosti cokoliv ovlivnit

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:17

Delors, když vznikala možnost dohody EU EFTA: "Jednotný trh je především celní unií. Jsou naši partneři (z EFTA) připraveni strpět fakt, že se jakákoliv celní unie musí uplatňovat vůči třetím zemím? Sdílí naše základní koncepce? Jednotný trh rovněž vyžaduje harmonizaci. Jsou naši partneři ochotni převzít společná pravidla pro volný obchod se zbožím do svých právních řádů a v důsledku toho akceptovat dohled Evropského soudního dvora? Společenství je mnohem více než velký trh. Je to ekonomický a sociální prostor bez vnitřních hranic, jenž postupně přechází v politickou unii spolupracující v zahraničně-politických a bezpečnostních otázkách. V této všezahrnující unii je extrémně obtížné nabídnout možnost výběru z různých menu."

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:25

Hlavy vlád EFTA států reagovaly v březnu 1989 na schůzce v Holmenkollenu nedaleko Osla prohlášením, že jsou připraveny na jednání s ES o co možná nejvíce integrovaném Evropském hospodářském prostoru a institucionálním propojení EFTA a ES. Žádné alternativy přitom nebyly a priori vyloučeny a v úvahu připadala jednání o všech čtyřech svobodách, včetně svobody pohybu osob. EFTA slíbilo rovněž posílit vlastní schopnost společně jednat a přijímat rozhodnutí uvnitř EFTA. Tím začal tzv. proces "Delors-Oslo", jenž nahradil Lucemburský proces z poloviny osmdesátých let...v tzv. Murijských principech EFTA vzdalo nároku na trvalé výjimky za předpokladu poskytnutí přechodných období na implementaci legislativy, adekvátních ochranných klauzulí a uspokojujícího legislativně-institucionálního uspořádání. Ochranné klauzule (ustanovení Smlouvy) se měly vztahovat na případy ohrožení vitálních zájmů států EFTA. Každá země přitom měla mít vlastní klauzuli, šitou na míru jejím národním zájmům. Dále souhlasily státy Sdružení volného obchodu s dvoupilířovým dozorčím systémem, zároveň však trvaly na vytvoření

společného orgánu, který by oba pilíře propojoval...Přestože původně požadovaly státy EFTA dalekosáhlé trvalé výjimky, nakonec dosáhly pouze dvou. Státy EFTA měly mít pouze omezený prostor iniciovat změnu pravidel EHP v rámci možnosti využít droit d'evocation. Udělení výjimky z nových pravidel je možné pouze kolektivně a v závažných případech.

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:34

Po urychlených renegociacích mezi oběma stranami na začátku roku 1992, kdy byl původní Soud EHP nahrazen Soudem EFTA, přehodnotil ESD své stanovisko a Smlouva byla Smlouva o EHP podepsána a připuštěna k ratifikacím v jednotlivých státech tak, aby mohla nabýt účinnosti k 1.1.1993. Podle mnohých však nutnost znovu vyjednat podmínky EHP pouze dokazovala podřadné postavení zemí EFTA a "frustrující dichotomii mezi významným hráčem a bezmocným divákem odsouzeným k pasivitě."....Na straně Společenství nepřinesl EHP kýžený efekt v podobě magnetu pro státy střední a východní Evropy, jímž usilovalo ES o částečné zmírnění jejich tlaku na brzký vstup či jiný způsob integrace. Postkomunistické státy ztratily o členství v EHP, respektive v EFTA zájem, jakmile země EFTA deklarovaly preferenci plnému členství před účastí v projektu EHP. Mezi politiky států SVE totiž zavládlo opodstatněné přesvědčení, že EFTA dříve nebo později zanikne a s ním i projekt jednotného hospodářského prostoru.....Po vstupu Rakouska, Švédska a Finska do EU v roce 1995 zůstala z původního relativně silného EFTA jen spolek čtyř spíše méně významných evropských států. Tzv. nové EFTA tedy sdružuje Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. V současnosti EFTA obstarává realizaci a dodržování Smlouvy o EFTA, Smlouvy o EHP a v posledních letech ve zvýšené míře uzavírání smluv o volném obchodu (tzv. smluv třetí generace) s méně rozvinutým a nejen evropskými zeměmi.....V roce 2001 musela být Smlouva o EFTA renegociována a obsahově prohloubena, neboť Švýcarsko (se svými bilaterálními dohodami s EU) a zbylé tři státy (v rámci EHP) prohloubily vazby s Evropskou unií daleko za rámec původní Smlouvy o EFTA.

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:37

Stěžejním problémem byl rozpor představ o institucionálním nastavení budoucího EHP. Zatímco Společenství nebylo ochotno měnit komunitární právo, nepřipouštělo rozsáhlé výjimky a úlevy z povinností v rámci jednotného trhu a bránilo se garanci podstatného vlivu EFTA na rozhodování ES; požadavky EFTA zahrnovaly přizpůsobení projektu individuálním potřebám jednotlivých zemí a garanci plné účasti na rozhodování o záležitostech EHP. Na jedné straně si ES chtělo zachovat autonomii rozhodování a výlučnou roli ESD, na straně druhé usilovaly státy EFTA o co největší míru vlivu. To vše při dodržení principu právní homogenity....Je zřejmé, že tyto dva postoje nebyly slučitelné. Buď si obě strany ponechají svou rozhodovací nezávislost a pak není možné vytvořit společný právní řád. Nebo vznikne právní homogenita a potom se musí alespoň jedna strana vzdát své autonomie. Je zřejmé, že právní homogenita v rámci EHP nakonec vznikla - avšak na úkor států EFTA....

Na rozdíl od očekávání z roku 1989 konečná institucionální podoba EHP nepřipomínala prostor pro jednání dvou rovnocenných partnerů. Stala se jakousi převodovou pákou, kterou EU využívá pro předávání své nové legislativy státům EFTA, které ji pak bez většího manévrovacího prostoru musí transponovat a implementovat do svých právních rámců.

Sieglinde Gstöhlová se snaží nalézt odpověď na otázku, proč většina tradičních tzv. "reluctant Europeans", tzn. států EFTA požádala o vstup do Společenství právě v okamžiku, kdy jim ES nabízelo účast v EHP, tzn. participaci na svém vnitřním trhu bez nutnosti politicky se zatěžovat závazky Smlouvy o EU.

Dospívá k závěru, že projekt EHP znamenal pro státy EFTA podstatnou ztrátu jejich autonomie bez současné kompenzace možností prosadit jejich zájmy v rámci kolektivního rozhodování. Právě tento moment považuje za hlavní příčinu změny postoje dříve zdrženlivých států ve prospěch vstupu do ES.

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:41

srovnejte si s Jedličkovým blábolem "Česká republika je i bez Evropské unie členem EHP"

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Jílek Datum: 23.4.2014 1:42

povzdech....NP už fakt zveřejní kdejaký blábol... :-)

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: I. Schlägel Datum: 23.4.2014 7:59

Včetně toho Vašeho :-)

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Fleiszner Datum: 23.4.2014 9:55

:-))))))))))))))))))

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: E. Sevrát Datum: 23.4.2014 13:26

Strejda Jílek se nám nějak rozepsal.Možná za to dostane i nějákou dotaci z EU.

Jílek netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: V. Mlich Datum: 23.4.2014 11:19

Jako bychom dnes mohli cokoliv ovlivnit. Největší Zlo je Lisabonská smlouva, z té je potřeba se vysmeknout, jen omezuje právo veta a mocní ji stejně nedodržují, třeba takový euroval je její bezprecedentní porušení.

Re: autor netuší, o čem vlastně píše :-):
Autor: J. Svoboda Datum: 23.4.2014 23:43

V současné době se řídme právem EU bez možnosti cokoliv ovlivnit, tak vocode?