Eurokomisař pro energetiku Maroš Šefčovič chce vytvořit v rámci Evropské unie jakousi energetickou podunii. Ve světle dění v Evropě lze toto přivítat. A zároveň se toho můžeme důvodně obávat.

Šefčovič by rád sjednotil trh s energiemi. Trochu lobbuje za své Slovensko, které muselo v roce 2009 potupně žebrat u okolních zemí o zemní plyn. A také se mu zdá, že země EU se každý podzim bojí, zda budou mít dostatek tepla a elektřiny.

Na jednu stranu je tento strach oprávněný. Ze strany nevypočitatelného Ruska odebíráme obrovské množství surovin, které k výrobě tepla a elektřiny potřebujeme. Tudíž by nějaká komplexní koncepce postupu a řešení krizí byla vhodná. Ruku v ruce ovšem jde s koncepcí jedné zahraniční politiky sjednocené Evropy. A ta neexistuje. A zřejmě existovat nebude. Pokud nebude prozatím suverénním členům naoktrojována z Bruselu. Není třeba zde rozebírat, co by se pak stalo. Ledaskoho při té představě oprávněně mrazí. Takže vlastně i zde mohou panovat odůvodněné obavy.

Na stranu druhou zde jsou výrazné obavy z ještě masivnějšího zasahování EU a jejích nevolených, nekompetentních úředníků do energetických koncepcí jednotlivých států. I v tomto případě si každá země hraje na svém písečku a řeší primárně své problémy. Pravda, například v případě Německa, Rakouska či Dánska řeší primárně a na úkor energetické soběstačnosti problémy zelených aktivistů.

Lze se obávat, že silná zelená lobby takovou Evropskou energetickou unii zcela ovládne. Lze se obávat, že již tak nereálná, ba fantaskní čísla v případě obnovitelných zdrojů budou ještě šílenější. Lze se obávat toho, že bruselský úředník na dálku rozhodne, zda se u nás bude těžit uhlí či ne, která obec padne a kolik kdo dostane náhrady, rozhodne, že ta či ona elektrárna nebo teplárna se zboří.

Protesty lidí z Jiřetína proti potřebnému prolomení limitů se tak stanou zcela směšnými. Nerozhodne totiž ani vláda, ani těžaři, ani energetici. Rozhodne někdo jiný. Neznámý člověk ve vzdálené zemi, člověk, který neviděl povrchový důl či teplárnu jinde než na fotografii z Instagramu. A je možné, že pak těžaři, energetici a obyvatelé severočeského a západočeského uhelného regionu zasednou v jedné hospůdce a navzájem si budou otírat uplakané oči. Ovšem ta hospůdka bude přestěhovaná. Na původním místě budou stát plantáže větrníků či fotovoltaických článků.

Napsáno pro iUhli.cz