„Musíme zpátky do práce,“ vyzval kandidát na předsedu německé Křesťansko-demokratické unie Friedrich Merz a způsobil tím v době koronavirové notný poprask.

„Musíme se vrátit domů,“ vyzývají čas od času tuzemští hygienici a veřejnost bere tento plán jako samozřejmost. Z ekonomického pohledu má pravdu německý politik. Stačí připomenout důsledky.

Stále platná prognóza České národní banky ukazuje, že se vinou první vlny vládních opatření proti šíření pandemie národní hospodářství propadne o osm procent a ztráta se dožene do dvou let. Pokud se budou jarní opatření opakovat v mírnější podobě také na podzim, potom ekonomiku čeká strmější pád o 13,5 procenta. Zotavení začne až v roce 2022 a není jasné, jak dlouho bude trvat.

Přesto v Česku dnes rozhodují zdravotníci a epidemiologové, často pod tlakem veřejnosti a médií. Proto vláda opatření zavede, jen prý nebudou tak tvrdá, aby ohrozila hospodářský růst. Předem je však třeba připomenout, že chystané i již provedené kroky ekonomiku utlumí, a teď jde jen o to, do jaké míry.

Tuzemské hospodářství má zvláštní skladbu, proto vládní zásahy nerozhodují o všem. Největší ztráty při jarním vypnutí ekonomiky nezpůsobila karanténa, nejméně za polovinu může výpadek exportu.

Pokud tedy Němci poslechnou kandidáta Merze a budou mimo jiné odebírat tuzemské výrobky, tak se dá čekat, že podzimní propad nebude tak hluboký. Průmyslové podniky se nikdo z vládní eskadry zavřít nechystá. Ovšem zbývá druhá polovina, která svým vypnutím také způsobí ztráty.

Zahraniční studie, například z Norska nebo Rakouska, ukazují, jak jednotlivá opatření na ekonomiku dopadnou. Pod zhruba čtvrtinou ekonomického výpadku na jaře se podepsaly tři oblasti, konkrétně zavření mateřských a základních škol, zavedení domácí práce – tedy home office – a také zavření restaurací a kulturních zařízení.

Je tedy třeba poděkovat učitelům, že i v této neklidné době chodí učit a dávají tak šanci rodičům, aby chodili do zaměstnání. Ovšem domácí práci zavedly už všechny podniky, které k tomu mají možnost a tím snížily svou efektivitu o 10 až 40 procent, podle toho, jestli provozují finanční služby, anebo vývoj nových výrobků. Doma zkrátka lidé tolik nepracují, protože k tomu nemají podmínky a musí se vyrovnávat s větším stresem.

Další výpadek jednoho oboru ekonomiky, tedy pohostinství včetně kulturní produkce a ubytování, je zřejmě cenou, kterou hodlá zdejší vláda zaplatit, i když bude relativně vysoká.

Není složitá rovnice, podle níž se dá spočítat, jak vládní opatření zasáhnou ekonomiku. Potíž je v tom, že ti, kdo zmíněná opatření zavádějí, zřejmě nepovažují její řešení za svůj úkol.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy