Přesvědčí elitní turisty kampaň, nebo nabídka?

Masová turistika má na Západě podobnou pověst jako energetika založená na spalování uhlíku. Je považována za zhoubu, zdroj skleníkových emisí i terč protestů. Stačí se podívat na titulky novin: Benátky bojují proti turistům. – V Barceloně sílí protesty proti turistům. A teď si položte otázku: Má smysl turisty dále lákat? Není to pohyb proti trendu? Totéž jako další výstavba hnědouhelných elektráren?

Nemělo by být. Lidé z české turistické branže sázejí na selekci. Na to, že nebudou posilovat masovou turistiku, ale cíleně lákat vyspělejší, vzdělanější a bohatší klientelu. Klientelu, která je sice početně menší, ale náročnější a nakonec tu utratí stejně, či dokonce víc peněz než „socky“, jak se ošklivě říká.

Ta idea má svoji hospodářskou (výdělek) i sociální (nedráždit dál už tak podrážděné domorodce, hlavně v turisty válcované Praze) racionalitu. Jeden se ale nezbaví otázky, zda přání není otcem myšlenky. Za vším je třeba hledat motivace – a ty se opírají o konkurenční výhody. Takže. V čem spočívá konkurenční výhoda Česka pro masovou turistiku „socek“? Jaká konkurenční výhoda by přitáhla elitnější a bohatší turisty?

Odpovědi jsou zřejmé. Konkurenční výhody pro masovou turistiku se opírají o láci. O levný alkohol, zábavu, erotiku, do jisté míry i noclehy (mimo hotely). O dobu, kdy jsme západní turisty udivovali zjištěním, že půllitr piva stojí pod jedno euro, ba že točená desítka je levnější než benzin. To sem lákalo anglickou dělnickou třídu a při pohledu na její opilé party si našinec mohl říkat: Konečně jsem pochopil, proč Marx mohl napsat Kapitál v Anglii.

Jenže pro elitnější klientelu toto srovnání nestačí. Pro ni se musíme srovnávat s Berlínem, Vídní, Mnichovem… Nabízíme tak dobré výstavy či kulturní pořady, abychom těm zavedeným městům konkurovali? Prosazuje se u nás moderní architektura i pojetí měst přitahující kulturní návštěvníky? Či ještě příliš žijeme z podstaty a zděděného odkazu? Neztělesňuje to vše Praha i tím, že turisty nasává úzký profil Královské cesty, která pak svou přecpaností odrazuje kulturnější klientelu? Ano, toto vše není otázka jedné sebelépe cílené kampaně, ale promyšlené strategie.

LN, 18.6.2019