Půjdeme k roku 2038 cestou Francie, či Německa?

V den, kdy čerti rozdávají uhlí, máme o jeho budoucnosti jasněji. Uhelná komise doporučila ukončit jeho využívání v Česku v roce 2038. Definitivní slovo bude mít vláda, ale ta s rokem 2038 počítá.

Těžko může být někdo překvapen. Uhlí coby pilíř civilizace, průmyslu, obchodu, vojenských výbojů i hornictví jako sociálního jevu a profesní hrdosti už skončilo. Bezručovy verše („sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků rubal jsem uhlí“) již patří minulosti. Ba i úvahy otce zakladatele evropské integrace. Robert Schuman ji před 70 lety opřel o Evropské společenství uhlí a oceli. Jak líčil už Verne v Ocelovém městě, kdo rozhoduje o uhlí a oceli, rozhoduje o zdrojích válek a míru.

To vše už je dnes passé, tak jako éra páry na železnici a plachet na moři. Ten trend není ražen ideologicky, jen odráží realitu. Ideologizuje se ale podoba cesty od uhlí. Může připomínat tu socialistické plánování (boj o to, kdy bude splněna pětiletka), tu snahu o převýchovu lidí. Ustupujeme-li od uhlí, jak činí vyspělý svět, a hlásíme-li se k cíli bezuhlíkové ekonomiky, jako stát logicky sázíme na podíl jaderné (bezuhlíkové) energetiky. Tedy aktuálně na posílení elektrárny Dukovany. Ale Německo se svou silou v EU vidí cestu k bezuhlíkové ekonomice jinak: odstranilo jadernou (bezuhlíkovou) energetiku a posiluje dovoz plynu (uhlíkového) z Ruska.

Je to pěkné téma pro výuku. Žáci, spočítejte, jak brzy se dostaneme k bezuhlíkové ekonomice, budeme-li dovážet zemní plyn. A jak brzy, pokud posílíme jadernou energetiku. Výsledek se zdá jasný. Nebo že by cílem nebyly emise a bezuhlíkovost, ale snaha převychovat společnost podle toho, co je právě pokrokové a „cool“? Je to téma i pro občany. Spotřebitelé, víte, proč má Francie nižší emise na hlavu a nižší cenu elektřiny než Německo? Inu proto, že vsadila na jadernou energetiku.

Zbavit se užívání uhlí je symbolický krok. Ale mít emisně šetrnou, dostupnou a ne extrémně drahou energii, to je složitější uvažování.

LN, 5.12.2020