16.4.2021 | Svátek má Irena


GLOSA: Banky, poplatky a poručík Colombo

15.7.2011

Říká se, že v životě máme jen dvě věci jisté – daně a smrt. V posledních letech by se k tomu daly přiřadit také bankovní poplatky. Všichni na ně sice nadáváme a všichni (přesněji řečeno většina) je zároveň platíme, i když už existuje alternativa, jak se jim vyhnout. Pro banky to je ovšem bezrizikový přísun peněz, kterého se jen tak nevzdají. A tak jsme opět svědky toho, že i přes rušení těch nejabsurdnějších a mediálně kritizovaných poplatků, vybraly banky za rok 2010 o celé 2 miliardy v čistém více než v roce předešlém. Přitom je třeba vzít v úvahu, že každým rokem vstupuje do bankovního kolotoče přibližně 100 tisíc nových klientů, vesměs příznivců internetového, a tedy levnějšího bankovnictví, a naopak cca 100 tisíc klientů, kteří spíše využívali dražších služeb poboček, ze systémů odchází.

Bankéři výběr poplatků obhajují do zpitomění tvrzením, že za každou službu je třeba platit, takže klienti logicky platí i za bankovní služby. Ano, takto vytrženo z kontextu s tím nelze než souhlasit. Zapomínají jaksi, že jde o polovinu pravdy. Ta druhá polovina je totiž v tom, že v momentě, kdy klient má nebo si ukládá peníze na svůj účet, tak v zásadě poskytuje službu bance. Bez peněz svých klientů by totiž nemohla vůbec fungovat, podnikat a tvořit zisk. Co by komu půjčovala? S čím by obchodovala? Banka je, zjednodušeně řečeno, prostředníkem mezi těmi, kteří potřebují peníze, a těmi, kteří je naopak odkládají (samozřejmě, že těch motivů mít účet je více, například transakční). Kdyby si nikdo peníze do banky neodkládal, banka by neměla co půjčovat, pokud by si peníze nechtěla tisknout z ničeho (článek na jindy). Tudíž klient, který přináší peníze do banky, poskytuje svého druhu službu a měl by za to dostat i patřičnou odměnu. Tedy jinak řečeno, podíl na zisku, kterého se dosáhlo prostřednictvím i jeho peněz. Tato odměna by měla být minimálně ve výši poplatků, které banka vybírá, čímž se vzájemné poskytnutí služeb započte a klient nebude mít hořký pocit z toho, že banka hospodaří s jeho penězi, jejich prostřednictvím vydělává a on za to ještě milostivě zaplatí.

Také další obhajoba poplatků u nás je báječná. Prý právě díky nim jsme jedna z mála zemí, kde stát nemusel zachraňovat bankovní sektor ani korunou. Takže, přeloženo do češtiny, bankéři už mají opravdový pocit, že jejich zisky jsou soukromé a ztráty veřejné a pomáhat bankám je naprostý automatismus. Ještě jinými slovy – peníze z vás vytáhneme buď jako z bankovních klientů, nebo jako od daňových poplatníků. To, že někteří světoví státníci těmto nehorázným názorům nahrávají prohlášeními, že některé banky byly (jsou) příliš velké, než aby padly, je škoda mluvit.

Co s tím dělat? Pro tuto chvíli se alespoň trochu zasmát - víte, co mají společného yetti, manželka poručíka Colomba, odpovědný český politik a nulové bankovní poplatky? Všichni o nich mluví, ale nikdo je nikdy neviděl.

Autor je provozovatel www.bankovnipoplatky.com



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.