Jistě jste si se mnou všimli, že za vlády premiéra Rusnoka nebylo po novém Temelíně v tisku ani vidu ani slechu. Informační úleva, ale bylo to jasné, tato vláda totiž nemohla o nových reaktorech rozhodnout. S příchodem vlády nové rostou zájmy všech zúčastněných a Temelín II je opět nosné téma české novinářské obce.

Nejprve se pojďme podívat, co se pro nás stalo podstatného za posledních šest měsíců po rezignaci premiéra Nečase na poli jaderné energetiky:

1. V Hesensku soud rozhodl, že státem vynucené odstavení německé jaderné elektrárny Biblis nebylo legální. Němci tak budou mít více starostí sami se sebou a jejich ekologisté jistě omezí své aktivity na našem území.

2. Westinghouse, respektive Toshiba a NuGen, podepsal kontrakt na výstavbu nových jaderných elektráren v Británii. Tři nové reaktory AP1000 by měly být v provozu v roce 2024, tedy dříve než jakékoliv nové v Česku. Westinghouse též postoupil ve vyjednávání s Bulhary o novém reaktoru pro Kozloduj 7.

3. Rosatom podepsal dohodu s finskou Fennovoimou na výstavbu reaktoru AES 2006, též s provozem do roku 2024. Tato má být potvrzena akcionáři za měsíc, v únoru. Rosatom též podepsal dohodu s maďarským Pakšem na dva nové reaktory. O účasti Škoda JS na obou těchto nabídkách se zatím nehovoří.

4. Nový český parlament ještě nebyl "zpracován" klíčovými hráči aposlanci zjevně tápou. Na kterou stranu se přikloní, to si počkáme několik měsíců.

5. Ředitel ČEZ Beneš oznámil, že rozhodnutí o výstavbě Temelína II odkládá na polovinu roku 2015. Zdůvodnil to čekáním na novou státní energetickou koncepci a podmínil schválením garancí na výkupní ceny novou vládou. Těmito důvody se současné vedení ČEZ snaží přenést zodpovědnost na majoritního vlastníka, vládu.

Oba účastníci českého tendru tedy úspěšně vyjednávali v zahraničí. Co se politiky týče, v Česku nevěděli, s kým si sednout ke stolu. ANO, role ministra financí (přes státní účast v ČEZ) bude pro rozhodování o Temelíně klíčová. Ale co se financí týče, překvapivě nový Temelín může mít v rukách současný řízený experiment ČNB – nové jaderné reaktory se vyplatí stavět jen za nízkých úrokových měr (a to je taky dnes jediný parametr, který rozhoduje o jejich konkurenceschopnosti s jinými zdroji elektřiny v době jejich dostavby, t.j. kolem roku 2030). Pokud oslabení koruny povede k inflaci a zvýšení úrokových sazeb, může Česko svoji jadernou šanci, na rozdíl od Británie, Maďarska, Finska a Bulharska, propásnout. Kdo ví, to ukáže jen čas.

Vše tedy naznačuje, že následující rok bude Temelína II všude plno. Stejné za Babiše, jako za Nečase.