Před deindustrializací Evropské unie varují už také průmyslové podniky. I ty, které dosud rozhodnutí a opatření Evropské komise akceptovaly. Nyní ale zjišťují, že politiky, vize, strategie, programy a balíčky nefungují. Naopak, firem se existenčně dotýká Zelený úděl a jeho prováděcí předpis Fit for 55 a navazující tuhá byrokracie.

Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na setkání s novináři po konferenci s názvem Friends of Industry to včera 3. listopadu v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reiche.

„Silná Evropa potřebuje silný průmysl. /…/ Evropa je ale na kritické křižovatce a její průmyslové základy čelí nyní vážnému tlaku,“ stojí v deklaraci. Evropský průmysl se podle ní potýká s pomalým růstem produktivity, nadměrnou byrokracií, příliš vysokými cenami energie a silnou globální konkurencí, která někdy souvisí s nekalými praktikami, ale také s dopady klimatických změn. „EU nesmí být Silicon Valley byrokracie. Musí se stát Silicon Valley technologického pokroku,“ cituje z tiskové konference Katherinu Reiche server Euractiv.cz.

Loni v únoru evropští průmyslníci adresovali Evropské komisi svou Antverpskou deklaraci, která žádala vytvoření Evropské průmyslové dohody (European Industrial Deal). Ta měla doplnit Zelený úděl (Green Deal) a zaměřit se zároveň na podporu průmyslu v EU. Deklarace žádá využití energeticky udržitelných a inovativních technologií, zároveň se tím má pomoci zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Ukazuje se však, že v těchto požadavcích se skrývá určitý neřešitelný rozpor.

Deník Mladá fronta Dnes (MfD) ve vydání ze 3. listopadu cituje z dopisu aliance 78 energeticky náročných firem, včetně např. Thyssen-Krupp, či BASF, adresovanému předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Píší v něm mimo jiné, že náklady na uhlík jsou v EU až 70krát vyšší než v Japonsku. Žádají prodloužení bezplatných emisních povolenek. Průmysloví ředitelé v dopisu upozorňují, že zavádění politiky Green Deal, kterou většinou dříve podporovali, dnes vede ke katastrofě v průmyslu.

Paní z Leyenů ale na svých programech a vizích trvá. Největší rozruch aktuálně budí nový emisní cíl pro rok 2040. Evropská komise dříve navrhla snížení emisí o 90 %, zároveň ale naznačila větší flexibilitu při jeho plnění. Už původní návrh umožňoval využít tzv. mezinárodní kredity, tedy financovat snižování emisí ve třetích zemích, až do výše 3 %, takže „doma“ by stačila redukce 87 %. V dopisu, který Leyenová zaslala 20. října členským státům, připouští, že podíl kreditů na vypouštění CO₂ (v rámci programu obchodování s povolenkami ETS1) by mohl být vyšší.

Antverpská deklarace navazovala na zprávu bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, kterou si Ursula von der Leyenová u něj objednala, o ztrátě schopnosti evropských podniků konkurovat na globálních trzích. Velmi zřetelně v ní pojmenovává principiální chyby v řízení Evropské unie, za které je odpovědná Evropská komise a mezi něž patří i přerostlá regulace a byrokracie. Nicméně, i podle Draghiho dekarbonizace se má posílit.

Asociace evropského hutního průmyslu Eurofer a odborový svaz IndustriAll European Trade Union poslaly v prosinci 2024 dopis předsedkyni EK von der Leyenové, ve kterém varují, že tisíce pracovních míst v ocelářství jsou ohroženy a investice do dekarbonizace jsou zastaveny. Dokumenty Euroferu varují před recesí, nízkou poptávkou, nekalými praktikami (dumpingem) a vysokými náklady na energii.

Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska na historický rekord. Od ledna do srpna dovezla přes 537 tisíc tun této suroviny, meziročně o 43 procenta více. Hodnota tohoto dovozu dosáhla zhruba 6,7 miliardy korun. Upozornil na to web kurzy.cz. Dovoz je letos 8,5krát vyšší, než před 10 lety. Třinecké železárny, poslední zbývající ocelárna v Česku, varují, že budou muset odejít do zahraničí. Klíčovými důvody jsou podle jejího šéfa Romana Heideho emisní povolenky, tedy poměrně drahá energie, a obecně tlak EU na dekarbonizaci. Heide to letos v září řekl českému vydání časopisu Forbes.

Ještě dříve, v červenci, zástupci 40 průmyslových podniků a organizací v Ostravě založili Národní strojírenský klastr (NSK). Zveřejnil otevřenou výzvu poslancům Parlamentu ČR. Ve výzvě vyjadřují hluboké znepokojení nad přetrvávajícími extrémními cenami energie, které vážně ohrožují budoucnost tuzemského průmyslu. Podle NSK jsou hlavními příčinami problémů neúnosné náklady spojené s regulovanými složkami ceny elektřiny, zejména poplatky na podporu obnovitelných zdrojů, nejasný systém kompenzací a absence úlev pro energeticky náročné provozy, což jsou výhody běžné v jiných státech EU.

Návrh Evropské komise na urychlení dekarbonizace letos v létě komentoval Bohuslav Čížek, ředitel sekce Hospodářské politiky Svazu průmyslu ČR: „Návrh ponechává málo prostoru pro transformaci průmyslu v období mezi lety 2040 a 2050. Navíc ohrožuje samotnou existenci řady průmyslových odvětví, a tím i disproporčně českou ekonomiku s ohledem na její strukturu a podmínky.“

Do té řady kromě ocelářů spadají i strojírenské podniky, chemické továrny, výroba stavebních hmot, především vápenky a cementárny a další.

Navzdory Draghiho kritické zprávě byla Ursula von der Leyenová v červenci 2024 podruhé zvolena za předsedkyni Evropské komise a s ní i její program na záchranu planety. V letošním roce třikrát odolala hlasování Evropského parlamentu o vyjádření nedůvěry jí a Evropské komisi.

V úvodu citovanou berlínskou deklaraci podepsalo 17 unijních zemí, vedle Česka a Německa například také Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko či Slovensko. Signatáři v deklaraci vyzývají, aby Evropská unie méně regulovala a dosavadní pravidla zjednodušila. Evropa se podle ní musí stát lídrem v umělé inteligenci (AI) a především podpořit její zavádění do průmyslové výroby. Důležité je podle deklarace také posílit evropský obranný průmysl.

Už na konci října před summitem EU v Bruselu 19 unijních vůdců včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi vyzvali, aby EU v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. „Vyzýváme k systematickému prověření všech regulací EU s cílem zjistit ta pravidla, která jsou nadbytečná, přehnaná či nevyvážená,“ cituje z dopisu Euractiv.cz

V polovině října tento zpravodajský web zorganizoval iniciativu Velký týden malých firem, kde prezentoval závěry výzkumu o dopadu byrokracie na tuto kategorii podnikatelů. Podle ní papírování připraví malé firmy v Česku o 67,6 milionu hodin práce ročně, to v přepočtu dělá 41 miliardu korun, které by jinak mohly skončit v investicích. Byrokracie přitom není jen účetní položka, ale i bariéra budoucího růstu. Z pravidelného šetření Hospodářské komory ČR Komorový barometr vyplynulo, že každý třetí podnikatel by dnes podnikání svým blízkým nedoporučil. Více než třetinu odrazuje nejistota, srovnatelně velká část zmiňuje složité a nepředvídatelné legislativní prostředí a 28 % podnikatelů byrokracii a administrativu. Téměř polovina firem označuje administrativu za hlavní překážku rozvoje i v následujícím roce.

Odpovědí Evropské komise na tyto stížnosti a iniciativy je na jednu stranu „urychlení přípravy na spuštění projektu“ Omnibus Simplification Package, zaměřeného na řešení krize průmyslu, včetně byrokratické zátěže. Na druhou stranu jsou zde nová nařízení, jako např. výkazy o ESG, nařízení o DSG, výkazy o odlesňování v Indočíně a Jižní Americe, připravuje se zavádění uhlíkových cel a vykazování výroby uhlíku v zemích mimo EU vyvážejících do EU.

Předseda české vlády Petr Fiala odmítl plán EK na snížení emisí CO₂ o 90 % proti roku 1990 v roce 2040. Mnoho spojenců si zatím v ostatních členských zemích nezískal. Má se o tom dnes jednat mezi ministry životního prostředí.

Výsledek jednání je nejistý. Ale jisté je, že evropský průmysl si s paní Ursulou z Leyenů užije ještě hodně legrace.

Poskytl server Svět hospodářství