8.5.2021 | Den vítězství


FINANCE: Za co to utratíme?

16.4.2021

Češi spořili v posledním roce čtyřikrát rychleji než před pandemií

Lidem v Česku v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se otevírá část dosud zavřených obchodů, lze očekávat spotřebitelské žně. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky. Každý obyvatel ČR včetně nemluvňat během roku pandemie navýšil své úspory průměrně o 26 867 korun.

Ke konci letošního února měli Češi na svých vkladech v bankách o 341,2 miliardy korun více než přesně o rok dříve. Meziroční narůst vkladů představoval 13,3 procenta, což je nejvyšší procentuální nárůst od května 2009. V roce 2009 navyšovali své vklady hlavně preventivně, v obavě z dopadů tehdy vrcholící světové finanční krize.

Vklady jsou někdy dluh

Vývoj vkladů lidí však v plné míře nezachycuje vývoj jejich úspor. Jestliže totiž člověk například pořídí nemovitost na hypotéku, banka poskytnutím hypotéky vytvoří nové peníze. Tyto peníze jsou tedy úvěrem, ale jakmile je kupující dané nemovitosti nechá převést na účet prodávajícího, stávají se pochopitelně vkladem na účtu prodávajícího. Tento vklad ale vznikl jen kvůli tomu, že se prodávající příslušnou hypotékou zadlužil.

Protože kupující bude muset danou hypotéku splácet, zbude mu zpravidla méně peněz na vlastní spotřebu. Bez hypotéky by tedy měl na spotřebu obvykle více peněz, neboť by nemusel splácet ani korunu. Takže nárůst objemu peněz, které má ke spotřebě prodávající, je alespoň zčásti vykoupen poklesem objemu peněz, které má k utrácení kupující. V pohledu na ekonomiku jako celek nelze tedy v každém nárůstu objemu vkladů automaticky vidět odpovídající nárůst objemu úspor v pravém smyslu tohoto slova, resp. tedy peněz čistě určených k potenciální spotřebě. Zčásti je nárůst vkladů pouze nárůstem dluhu.

Přesnější představu o vývoji skutečných úspor tak poskytuje údaj, který vývoj objemu vkladů domácností očišťuje o adekvátně upravený vývoj právě objemu hypoték poskytnutých domácnostem. Objem hypotečních úvěrů narůstal koncem února meziročně o 111,8 miliardy korun. Zhruba poloviční objem transakcí s nemovitostmi představují ty transakce, kdy je prodávajícím domácnost. Druhou polovinu prodávají firmy, zpravidla developer.

Pokud od údaje zachycujícího měsíční změnu objemu vkladů domácností v ČR odečteme údaj o změně objemu hypoték poskytnutých domácnostem za účelem financování koupě nemovitosti od jiné domácnosti, tedy údaj o změně objemu hypoték poskytnutých domácnostem vydělený dvěma, získáváme přesnější představu o vývoji úspor tuzemského obyvatelstva.

Samozřejmě, lidé se zadlužují i jiným způsobem, například spotřebitelským úvěrem. Peníze utracené ze spotřebitelského úvěru ale zpravidla končí na účtu obchodníka, podnikatele či firmy. Nejedná se tak o přesun prostředků mezi domácnostmi. Proto spotřebitelské úvěry nezkreslují údaj o vkladech, resp. úsporách domácností zdaleka tolik jako hypotéky, které i svým celkovým objemem v ekonomice jsou dramaticky významnější než úvěry spotřebitelské.

Lze tedy říci, že Češi měli letos koncem února naspořeno o zhruba 287 miliard korun více než ve stejnou dobu před rokem, tedy těsně předtím, než v Česku naplno propukla pandemie. To je rekordní, historicky naprosto mimořádně nadprůměrný údaj. Platí totiž, že v období od ledna 2002 do února 2020 (poslední předpandemický měsíc) se úspory obyvatel ČR vyvíjely tak, že průměrně dosahovaly ročního nárůstu 57,6 miliardy korun. Češi během pandemie shromažďovali úspory bezmála pětkrát rychlejším tempem než průměrně v letech 2002 až 2020. Po zohlednění inflace je údaj o něco nižší, neboť od roku 2002 inflace koruně „ukousla“ část kupní síly. Pro představu, 287 miliard korun by v únoru 2021 odpovídalo zhruba jen 198 miliardám korun, pokud by mezi lety 2002 a 2021 byla inflace nulová.

Rekordní rok střádalů

Po zohlednění inflace, reálně, Češi v pandemických dvanácti měsících, tedy od loňského do letošního února, nashromáždili zhruba 4,2krát větší objem úspor – tedy vkladů očištěných o relevantní hypoteční dluh domácností – než průměrně každoročně v předchozích bezmála dvaceti letech. Spořili tedy více než čtyřikrát rychleji, než bylo v tomto tisíciletí běžné.

V přepočtu na obyvatele tak koncem února Češi meziročně uspořili průměrně 26 867 korun, nejvíce v historii. O takovou sumu v průměru narostly jejich úspory během roku pandemie. Pro srovnání, od ledna 2002 do konce února 2020 navyšovali své úspory tempem 5478 korun na hlavu.

Právě podstatná část těchto úspor nyní bude proudit do ekonomiky. Češi v pandemickém roce uspořili nejspíše o zhruba 230 miliard korun více, než by uspořili nebýt pandemie. Jde přitom o údaj, jenž je očištěný o loňský historicky rekordní objem poskytnutých hypoték. Podstatnou část z těchto 230 miliard v letošním roce pravděpodobně utratí, takže obchodníci budou mít opravdu žně. Česká národní banka odhaduje, že i díky zrušení superhrubé mzdy by letos mohlo jít do ekonomiky zhruba 200 miliard korun právě ve formě uskutečnění odložené spotřeby.

hlavní ekonom Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády

LN, 14.4.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.