Belgická skupina KBC tvrdí, že pokračuje v přípravách úpisu akcií ČSOB, největší české banky podle objemu aktiv. Ohledně termínu uvedení akcií na pražskou burzu panují čilé spekulace. Nejprve se mluvilo o dubnu letošního roku, poté o červnu a nyní se hovoří o podzimním datu. Sama primární emise (IPO) ani termín jejího úpisu však nejsou tak zajímavé jako důvody, které KBC k prodeji části ČSOB vedou.

Látání děr

„Evropské komisi jsme se zavázali, že uvedeme menšinový podíl v ČSOB na akciový trh. Česko pro nás přesto zůstává jedním z hlavních trhů," říká mluvčí KBC Group Viviane Huybrechtová. Obvyklým důvodem, proč firmy chodí na burzu, je snaha získat peníze od investorů na další rozvoj, a tím pádem vytvořit prostor pro další výrazné zhodnocení firmy. U ČSOB však tomu tak zřejmě není a KBC se tím ani příliš netají. Belgická matka naší největší banky si totiž musela nechat schválit Evropskou komisí strategický plán jak získat peníze na splacení vládní pomoci ve výši sedmi miliard eur. Se započtenými úroky a náklady vlastní expanze bude KBC potřebovat během příštích pěti let kolem 14 miliard eur, tedy asi 350 miliard korun. Uvedení ČSOB na burzu je dle KBC součástí představeného plánu oddlužení, jak jej Belgičané prezentovali Evropské komisi.

Týdeník EURO oslovil ČSOB s dotazem, jaký příběh firma hodlá investorům přednést v prospektu k emisi. Zda se chystá k expanzi na zahraniční trhy, či zda plánuje velkou akvizici některého konkurenta. „S ohledem na závazná komunikační pravidla nebude ČSOB ani KBC poskytovat či naznačovat jakékoli další informace týkající se přesného načasování ani výše akciového podílu, který bude nabídnut a dalších podrobností nabídky,“ reagoval na dotazy mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Co tedy investoři získají, pokud KBC uvede ČSOB na pražskou burzu? „Aby akcie rostly, musí firma překonávat odhady analytiků, kteří ji posuzují před samým vstupem na burzu. Ale stručnou odpověď na tuto otázku nelze napsat,“ říká Jitka Valešová z externí komunikace burzy.

Nulový výhled

Akcie ČSOB nemá z hlediska drobného investora téměř žádný potenciál. Majorita zůstane v rukou KBC, která je přítomná již všude tam, kde by mohla ČSOB expandovat. Zbývají jen případné akvizice konkurentů, což však ve finanční situaci mateřské skupiny příliš nepřipadá v úvahu. „Veškerý přínos tak bude v dividendovém výnosu. Jiný potenciál akcie nemá. Na pražské burze tak v systému SPAD přibude jen další titul s nedostatečnou likviditou a s téměř nulovým potenciálem k růstu. Srovnejte to třeba se společností KIT digital,“ říká Jan Pravda ze společnosti Pravda Capital. Oproti usazené bance bez možnosti expanze a bez většího potenciálu k akvizici významnějšího počtu nových klientů je KIT digital lokální firmou s celosvětovým přesahem. Společnost se zabývá internetovými přenosy, obrazem i zvukem na internetu, animačními systémy, vytváří matematické a statistické knihovny i software pro stavebnictví a architekturu. „Zatímco na pražské burze o firmu téměř není zájem, na burze Nasdaq zhodnotila KIT digital investorům akcie o více než padesát procent za dva měsíce. Společnost má potenciál stát se světovým inovátorem v oblasti audio a video přenosů na internetu, laicky srovnáno druhým Youtube.com. Oproti tomu je potenciál akcie ČSOB prakticky mizivý,“ vysvětluje Pravda. Podobným příkladem může být společnost Grisoft, kótovaná ve Varšavě. I zde jde o malou lokální firmu, jejíž produkt, antivirus AVG, má celosvětový úspěch a počet jeho instalací neustále roste.

Co je špatně

Jít na burzu v podstatě s jediným cílem, a to splatit dluhy vlastníka, a dál nějak přežívat by mělo být pro potenciálního investora varováním. Bez příběhu a bez viditelného potenciálu k výraznému růstu nemá žádná akcie šanci k významnému zhodnocení. Za příklad může sloužit třeba primární emise NWR, což je cyklická akcie, která se na burze začala prodávat na vrcholu cyklu za extrémní cenu. Přitom banky, jež tuto emisi uváděly na trh, nakupovaly v té době podkladové futures na uhlí za poloviční cenu. Zjednodušeně řečeno, samy už počítaly s budoucím propadem titulu.

Identifikovat důvod, proč si české investiční banky a potenciální emitenti dovolí vyšroubovat cenu primární emise na úplné maximum, je poměrně snadné. Na vině je extrémně úzká nabídka titulů a neschopnost burzy přivést další, což ústí v odchod potenciálních hvězd na polský trh. Ostatně „důvěra“ majitelů burzy v budoucnost se odráží i v tom, že burza sama své akcie neobchoduje.

Velká část IPO na pražské burze, jmenovitě NWR, AAA Auto nebo Orco, nesla veškeré znaky snahy o exit, tedy o prodej firmy a dosažení co největšího výnosu pro původního vlastníka. Emise se prodávaly na vrcholu konjunktury za maximální možnou cenu, v jednom případě (AAA Auto) dokonce data z prospektu tak úplně neodpovídala realitě. Investoři však bezhlavě nakupovali. Znaky exitu za nejvyšší možnou cenu bez ohledu na budoucí vývoj akcie s sebou může nést i plánovaná emise ČSOB. Kde je příběh pro potenciální investory, vynecháme-li pouhé látání dluhů KBC? Kde jsou potenciální nové trhy? Kde jsou miliardy v záloze na akvizice konkurentů? Co investor získá z toho, že se za upsané miliardy belgická matka částečně oddluží? Na to by se měli potenciální akcionáři ptát především.

Největší bankovní skupina
ČSOB zahájila činnost 1. ledna 1965. Do roku 1989 se soustřeďovala na financování podniků zahraničního obchodu a na cizoměnové služby. Po roce 1990 banka diverzifikovala svou činnost a rozšířila klientskou základnu na nové podnikatelské subjekty a fyzické osoby. V polovině roku 1999 vláda rozhodla o prodeji 66procentního státního podílu v ČSOB belgické slupině KBC za 40 miliard korun. O rok později získala ČSOB zkrachovalou Investiční a Poštovní banku. Podle objemu aktiv je ČSOB největší bankovní skupinou v tuzemsku. KBC Bank v ní ovládá stoprocentní podíl a plánuje uvést 30 až 40 procent akcií české banky na burzu.

Klíčové ukazatele za rok 2009
Čistý zisk 17,4 miliardy korun
Celkové úvěry 403,4 miliardy korun
Celková aktiva 859 miliard korun
Konsolidovaná kapitálová přiměřenost 14,96 procenta
Pramen: ČTK

Týdeník EURO 14/2010