Co všechno Evropská komise schovává pod snahu zlevnit placení kartou?

Bruselský aparát se minulý týden blýskl svým návrhem na zlevnění nákupů kartami. Ponechme stranou fakt, že plán, jehož zveřejnění Evropská komise několikrát odkládala, žádnou úlevu spotřebiteli nepřinese, spíš naopak. A vynechejme také načasování, neboť Evropská komise svůj návrh předložila Evropskému parlamentu v době začínajících parlamentních prázdnin, a poslanci se tudíž k návrhu nedostanou dřív než v září. Do té doby však hlasitá kritika určitě zmlkne.

Stojí ovšem za to ukázat, co všechno komise dostala do nové legislativy, jejímž pilířem je výrazné snížení mezibankovních poplatků při nákupech kartou. Nejedná se totiž o jediné kontroverzní ustanovení.

Brusel nás ochrání

Výrazné osekání poplatků je zatím nejdiskutovanějším a také nejkritizovanějším bodem. Pro pořádek: poplatky, které si mezi sebou účtují banka obchodníka a banka klienta platícího kartou, mají být u debetních karet nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Například v Česku se tyto poplatky pohybují kolem jednoho procenta.

Komise tvrdí, že část ušetřených peněz obchodníci přenesou na spotřebitele. Nepřenesou, zní poměrně hlasitá kritika. To spíš banky budou chtít peníze, o které kvůli regulaci přijdou, kompenzovat, a naúčtují je klientům jinde. A příklad Španělska, kde se tamní úřady o regulaci pokoušely v minulosti, jim dává jednoznačně za pravdu.

Za zmínku ovšem stojí i fakt, že z návrhu budou profitovat především velcí obchodníci. Obchodní řetězce si díky své síle a vysokému obratu mohou dovolit vyjednat s bankou poplatek jako určité procento z objemu obchodu, což je právě ta položka, kterou nyní hodlá komise zastropovat. Malé obchody však mají obvykle stanovený poplatek z nákupu kartou jako fixní platbu, na kterou se zastropování výše zmiňovaných nevztahuje.

V současné době rovněž platí, že pokud obchodník přijímá kartu určité značky, pak musí akceptovat všechny druhy této karty.

Tedy bez ohledu na to, zda je zlatá, platinová, kreditní či debetní. Nově ale bude mít obchodník možnost volby a přijímat bude moci jen některé typy karet.

Regulace se navíc týká takzvaných čtyřstranných systémů. Jinými slovy, zatímco například Visa a MasterCard ostrouhají, giganty jako American Express nebo Diners legislativě podléhat nebudou, což lze chápat i jako zvýhodnění některých hráčů na trhu. Jen připomeňme, že komise zdůvodnila svůj návrh mimo jiné i tím, že chce zvýšit konkurenční prostředí na trhu.

Na obtíž a ke škodě

Další pastí se může stát i to, že na jedné kartě se bude moci objevit například logo MasterCard spolu s logem Visa. "Tento ,co-badging‘ může mít negativní vliv na inovace, naruší hospodářskou soutěž a pro spotřebitele bude mít pouze škodlivý a matoucí efekt. Konkrétně zde hrozí podkopání nejzákladnější formy výběru spotřebitele. Ten totiž nebude schopen rozlišit mezi službami poskytovanými různými typy platebních karet," říká šéf Visa pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš.

Zároveň Gajdoš naznačuje, že by mohla být ohrožena i bezpečnost platebních transakcí, neboť by novinka vyžadovala velmi těsnou spolupráci všech partnerů, jejichž loga se na kartě objeví.

Nadšená z posledního počinu není ani MasterCard. Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe, minulý týden prohlásil, že má obavy, aby limity mezibankovních poplatků nebo například omezení pravidla akceptace všech platebních karet "nebyly spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě". "Navíc budou bránit konkurenci a inovacím," uvedl.

Hotovost dražší než karta

Při tiskové konferenci komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, pod něhož agenda spadá, na opakovaný dotaz novinářů, kolik a kdy by měli spotřebitelé ušetřit, neodpověděl. V dopadové studii, kterou komise zveřejnila s celým návrhem nové regulace, se píše, že na snížených poplatcích obchodníci ušetří šest miliard eur ročně. "Část z toho by mohla být přenesena na spotřebitele," uvádí materiál bez dalšího upřesnění.

Proč komise tak důrazně řeší placení kartou, není jasné. Ve zmíněné studii totiž jasně přiznává, že placení debetní kartou vychází značně levněji než placení v hotovosti (2,3 procenta z ceny transakce u hotovosti oproti 1,4 procenta u karet). I tyto nemalé náklady s hotovostí obchodníci nepřímo promítají do cen. To už ale bruselská elita neřeší.