aneb Rychlý průvodce pro ekonomizující laiky 21

„Česká národní banka dnes zahájila kroky směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka. Stalo se tak kvůli zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů.“ (viz) Banka následně nesměla (z rozhodnutí centrální banky) nakládat se svými aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů nebo přijímání vkladů. Vklady klientů ve Sberbank CZ jsou ze zákona pojištěny do výše 100 000 eur na jednoho klienta (cca 2,5 mil. Kč).

Následovaly reakce kladné nebo záporné podle vkusu pisatelů s tím, že jedna reakce je naprosto kuriózní. Pan Kolman označil případ Sberbank (a klientů této banky) za ukázku morálního hazardu.

Cílem článku je ukázat jev morálního hazardu a ukázat mylnost jeho použití na případ Sberbank. Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři, kteří považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Ekonomické učebnice obvykle popisují morální hazard jako situaci, „kdy investor investuje cizí finanční prostředky, podílí se na zisku z investice, ale nenese riziko ztráty. V takovém případě má motivaci upřednostňovat rizikovější investice, přestože jsou z hlediska porovnání rizika a výnosu pro majitele finančních prostředků méně výhodné“.

Učebnicová situace nastává, když pan Bankéř čelí alternativám: půjčit 1 000 peněžních jednotek vkladatelů První banky paní Laskavé na stavbu nemocnice nebo slečně Dobrotivé na stavbu zvířecího útulku. Rozdělení výnosů a rizik obou podniků je také klasické: v případě paní Laskavé a stavby nemocnice banka odhaduje výnos 100 peněžních jednotek s pravděpodobností 0,9 a ztrátu 100 peněžních jednotek s pravděpodobností 0,1. V případě slečny Dobrotivé a stavby zvířecího útulku banka odhaduje výnos 500 peněžních jednotek s pravděpodobností 0,5 a ztrátu 500 peněžních jednotek s pravděpodobností 0,5. Nemocnice má výhodnost investice ve výši 1 080 peněžních jednotek (1 100*0,9+900*0,1), zvířecí útulek má výhodnost investice 1 000 peněžních jednotek (1 500*0,5+500*0,5). Nemocnice vítězí, protože má výhodnost investice (při zvážení rizika) vyšší než zvířecí útulek. Potud je všechno záležitost běžného postupu a nikoho nenapadne se tím zabývat.

Zápletka nastává v případě, že někdo z investora sejme (pojištěním, státními zárukami, subvencemi) břímě rizika ztráty. Potom nastává situace morálního hazardu, kdy se chová investor rizikově. Pokud by vláda nebo jiná veřejnoprávní korporace vydala např. státní záruky na stavby zvířecích útulků, tak by předchozí příběh vypadal úplně jinak. Pan Bankéř by pochopitelně půjčil peníze vkladatelů První banky paní Dobrotivé, protože potenciální výnos 500 peněžních jednotek ze zvířecího útulku je vyšší než potenciální výnos 100 peněžních jednotek z nemocnice. V tomto případě se pan Bankéř nemusí starat o riziko plynoucí z podnikání, tudíž hledí jen na potenciální výnos. Pan Bankéř má výnosy a ztráty nese někdo jiný.

Dnes už je ekonomickou klasikou situace v 90. letech minulého století, kdy centrální bankéři podlehli pýše rozumu (zvaného Great Moderation). Finanční procesy byly „pod kontrolou“. Investoři se chovali jako smyslů zbavení a půjčovali peníze kdekomu bez ohledu na riziko. Výsledkem byly finanční krize v letech 1994 (mexická), 1997 (asijská), 1998 (ruská) a 1999 (brazilská). Argentinská vypukla v roce 2001. Stručně a jasně: podstatou podnikání je realistické ocenění rizik. Záruky, subvence, proexportní politiky jsou jenom nástroji morálního hazardu. Jedná se o startovní výstřel, po kterém budou financovány mimořádně rizikové investice.

Jak použít morální hazard na situaci Sberbank? Banální odpověď: nijak.

Stát je monopolistou v oblasti měnové politiky prostřednictvím České národní banky. Proto musí získat licenci ČNB každá banka chtivá provozovat bankovní činnost na území ČR (Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách a další předpisy). Vydáním licence centrální banka deklaruje, že licencovaný subjekt splnil všechny požadované podmínky. Vedle toho existuje Fond pojištění vkladů (Zákon č. 156/1994 Sb.). Stát licencuje, stát vyžaduje pojištění. Úložka do banky není předmětem podnikání. Tím by bylo možné téma morálního hazardu považovat za vyčerpané. Ale.

Jak je možné, že Sberbank nemá dostatek likvidity pro vyrovnání svých závazků (jak říká v úvodní citaci guvernér ČNB)? Vždyť vkladatelé přinesou do banky skutečné peníze. Jak je možné, že je banka nemá? Odpověď je opět velmi banální: bankovní svět funguje na principu částečných rezerv (někdy zvané frakční bankovnictví nebo tvorba peněz ze vzduchu). Jeho princip jsem podrobně popsal tady.

Banky drží nepatrnou část vkladů ve svých rezervách (povinné rezervy jsou stanoveny ve výši 2 %) a zbytek poskytnou jako úvěry. Pokud nemá banka v rezervách 100 % vkladů, tak je situace Sberbank nepřekvapivá. Rozdíl je pouze v rozsahu kalamity. Otázkou není „jestli“ nastane kalamita, ale „velikost“ kalamity. Tímto způsobem se chovají všechny banky, všech zemí našeho civilizačního okruhu. Vše stojí a padá s vírou, že nikdy nenastane situace, že vkladatelé přijdou ve stejný čas pro svoje vklady. To je bezpochyby důvodem vyjmutí bank z působnosti Zákona č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon (paragraf 6, odstavec 2, písmeno a).

„Run naruby“ zažili obyvatelé České republiky na vlastní kůži a měli jedinečnou možnost ověření platnosti ekonomické teorie. Kdo si dnes vzpomene na „all time classic date“ středu, dne 19. června 1996? Centrální banka zvýšila povinné minimální rezervy z úrovně 8,5 % na úroveň 11,5 %. Do 9. srpna 1996 musely komerční banky stáhnout z oběhu miliardy korun, což znamenalo zpoplatnění úvěrů (bezodkladné splacení) podnikatelským subjektům. Toto opatření nevydržely nejen některé podniky, ale také banky. Zvýšení povinných rezerv je ekvivalentní výběru hotovosti.

Úložka v bance jako důkaz morálního hazardu je slaboučký čajíček, který naprosto míjí podstatu problému, která spočívá právě a pouze v existenci režimu částečných rezerv. Bankovní systém na částečných rezervách neustojí nápor vkladatelů, kteří bouchají na vrata bank a žádají okamžité vyplacení svých vkladů na viděnou. V žádné zemi a žádných časech.