Titulek nemá odkazovat na slavnou píseň z pera Peta Seegera, kterou v našich zeměpisných šířkách interpretovaly Judita Čeřovská nebo Marie Rottrová. Byl upraven podle dotazu komentátora „Může autor článku vysvětlit, KAM ty peníze zmizely?“ pod článkem Pár poznámek k penzím po 11 letech – naposledy, který se zabýval aktuálním dílem nekonečného seriálu Penzijní reforma. Upozornění: článek rozhodně není určen osobám, které mají nutkání nadávat jiným lidem nebo potřebu diskutovat témata mimo předmět tohoto článku. Údaje uvedené v článku jsou označeny čísly a pod článkem je uveden jejich zdroj. Pokud zvídavý čtenář považuje citované údaje za neúplné a potřebuje jejich doplnění, tak může vyhledávat v uvedeném zdroji až do úplného pochopení.¹

Odpověď na položenou otázku je velmi jednoduchá a neokázalá: byly utraceny. Ještě jednou a pomalu: byly utraceny. Každoročně jsou všechny vybrané daně okamžitě utraceny. Každá koruna výdajů (útrata) státního rozpočtu je schválena zákonodárným sborem, který je zvolen ve volbách. Platby obyvatelstva do státního rozpočtu (příjmy státního rozpočtu) zvané daně také schvaluje zákonodárný sbor. Některé daně se sice nejmenují daně, což je případ penzí (jmenují se pojistné na sociální zabezpečení), přesto se jedná o daň (jejich placení je vynucováno násilím) a je příjmem státního rozpočtu. Zákonodárce byl veden (zřejmě) úvahou, že v případě nedostatečného výběru penzijních daní vůči objemu povinně vyplacených penzí, bude rozdíl financován z ostatních příjmů státního rozpočtu. Schodek penzijního systému na rok 2023 ve výši 62,5 mld. Kč ukazuje, že úvaha byla správná.²

Dnešní výběr daní tzn. příjmy státního rozpočtu ve výši 1 928 mld. Kč nestačí pokrýt výdaje státního rozpočtu ve výši 2 223 mld. Kč.³ Na deficit ve výši 295 mld. Kč budou vydány dluhopisy (bude zvýšena inflace) a letošní obsluha státního dluhu je ve výši 69,9 mld. Kč.⁴

Položkami konzumujícími největší část vybraných daní jsou tzv. mandatorní a quasi mandatorní výdaje. Mandatorní vyplývají ze zákona a smluvních závazků státu (zákonné předurčení výdajů) a jejich objem je 1 195,4 mld. Kč. Quasi mandatorní výdaje jsou výdaje na obranu státu, aktivní politiku zaměstnanosti, humanitární a zahraniční pomoc a výdaje organizačních složek státu a příspěvkových organizací na platy a jejich objem je 434,3 mld. Kč. ⁵ Dohromady 1 629,7 mld. Kč, což činí 84,5 % příjmů státního rozpočtu (1 629,7 děleno 1 928). Jinak řečeno, po odečtení mandatorních a quasi mandatorních výdajů státního rozpočtu mohou rozházet zákonodárci 298,3 mld. Kč, což považují za nedostatečné. Proto si ještě půjčují 295 mld. Kč.

Na tomto místě obvykle pan Delta přichází s příměry ze soukromého sektoru nebo rodinných rozpočtů. Pokud má soukromý sektor nebo rodina vyšší výdaje než příjmy, tak nejprve „oseká“ všechny výdaje převyšující příjmy. Jestliže není možné postupovat tímto způsobem u fixních výdajů, tak financuje po nezbytnou dobu výdaje z úspor. Případně prodejem aktiv: nemovitostí, strojů a zařízení atd. Když uvedená opatření nestačí odvrátit problém, vyhlásí úpadek. Stát nic takového činit nemusí. Státní rozpočet je zákon, takže vláda vydá dluhopisy v potřebné výši a hotovo dvacet. Politici a státní zaměstnanci nikdy nemají ruce ve vlastních kapsách. Zákon dal, zákon vzal.

Paní Epsilon zase přichází „s brilantním argumentem“, že „výše deficitu není problém, protože v zemi X mají deficity ještě vyšší“. Dále pokračuje s výrazem intelektuální převahy, že „v zemi Y je podíl veřejných dluhů na HDP ještě vyšší“. Děti žádají po rodičích pořízení hračky, protože „sousedovic Aničce jí rodiče koupili“. Někteří lidé zůstanou dětmi navěky.

Slečna Omega sdělí, že se nacházíme ve 21. století, ve kterém není možné dále tolerovat „sociální nerovnost“, státní výdaje jsou investicí do budoucnosti, nutností „poskytovat veřejné služby“ nebo výmluvou na předchozí vlády. Další bezobsažná klišé doplňte podle libosti.

V našich dějinách jsou dva státníci, kteří se nestarali „o přízeň a potlesk davů“, protože „jen vytrvalostí a trpělivostí můžeme docílit lepšího“ a předložili vyrovnané rozpočty. Než začnou paní Epsilon, slečna Omega a pan Delta sepisovat abstraktní konstrukce a krkolomné úvahy, měli by vzít v potaz následující poznámku. Schodkové hospodaření vede jen a pouze ke dvěma možnostem. V prvním případě vládní výdaje vytlačí soukromé výdaje (při zachování objemu měnové báze). Druhou možností je inflace (při nárůstu objemu měnové báze o vydané dluhopisy). Tertium non datur.

Kdyby měla stávající vládní garnitura opravdový zájem něco činit se současnou rozpočtovou situací, tak by celý rok 2022 psala návrhy zákonů na zrušení všech agend, které jsou nad úrovní mandatorních výdajů. Nic takového nečinila. Naopak sepsala Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2023 až 2025, ve které naprostou rezignovala na předvolební sliby.⁶ Vláda zcela otevřeně plánuje hospodaření se schodky roku 2024 ve výši 384,5 miliardy Kč a roku 2025 ve výši 360,6 miliardy Kč, v relativním vyjádření k Hrubému domácímu produktu budou salda 4,6 % a 4,1 %.⁷ Schodek ve výši 295 mld. Kč na letošní rok bude dosažen pouze v případě, že vláda uskuteční všechny kroky k redukci rozpočtových výdajů, se kterými ještě nezačala. Jinak dosáhne výše 414 mld. Kč, jak je uvedeno v Rozpočtové strategii.

Změna je nemožná. Obyvatelstvo je nakloněno rozpočtovým škrtům pouze v případě, že se dotknou někoho jiného. Stížnosti jsou zbytečné. Každá další vládní garnitura je horší předchozí.

Modrý pták

1 PSP ČR: Sněmovní tisk 315/0, Vl. N.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2023, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

2 MINISTERSTVO FINANCÍ: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, strana 17, Čj.: MF – 16368/2022/1104-62, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

3 Ibid., strana 8

4 PSP ČR: Sněmovní tisk 315/0, Vl. N.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2023, Soubory sněmovního tisku, Dokumentace, část č. 3, t0315c0.xlsx, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

5 MINISTERSTVO FINANCÍ: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, strana 21, Čj.: MF – 16368/2022/1104-62, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

6 MINISTERSTVO FINANCÍ: Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2023 až 2025, duben 2022, Ministerstvo financí. [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

7 Ibid., strana 2