„Především by se měla odblokovat mantra o nezvyšování daní“, napsal komentátor pod článek, který se zabýval výdaji státního rozpočtu, mandatorními a quasi mandatorními výdaji a schodkovým hospodařením státu. Výrok je nepravdivý, jak bude ukázáno v následujícím článku. Upozornění: článek rozhodně není určen osobám, které mají nutkání nadávat jiným lidem nebo potřebu diskutovat témata mimo předmět tohoto článku. Údaje uvedené v článku mají význam k tématu, jsou označeny čísly a pod článkem je uveden jejich zdroj. Pokud zvídavý čtenář považuje citované údaje za neúplné a potřebuje jejich doplnění, tak může vyhledávat v uvedeném zdroji až do úplného pochopení.¹

Zvyšování příjmů státního rozpočtu prostřednictvím vyšších daní je vděčné téma. Návrh na zvýšení daní bývá autorem doplněn výčtem vynalézavých abstrakcí a krkolomných konstrukcí. Fakta prozradí, že roku 2022 byly příjmy státního rozpočtu ve výši 1 613,2 mld Kč a roku 2023 jsou plánované příjmy ve výši 1 927,9 mld Kč. Meziroční nárůst příjmů státního rozpočtu je (chvilka napětí) 19,5 %.² V absolutním vyjádření se jedná o nárůst příjmů v objemu 314,7 mld. Kč. Navzdory ohromujícímu nárůstu příjmů hospodaří stát s deficitem 295 mld. Kč. Složená daňová kvóta³ vzrostla z 33 % v roce 2022 na 34,5 % roku 2023.⁴ Návrh zvýšení příjmů entitě, která kontinuálně a permanentně prokazuje neschopnost hospodařit je ekvivalentní legendárnímu nápadu učinit kozla zahradníkem.

Struktura příjmů státního rozpočtu: daňové příjmy 947,1 mld. Kč, penzijní daň alias příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 688,3 mld. Kč a nedaňové příjmy (kapitálové příjmy a přijaté transfery) 292,5 mld. Kč.⁵

Struktura daňových příjmů: DPH v objemu 381,8 mld. Kč, spotřební daně (oleje, nafta, tabák, alkohol, energie) 152 mld. Kč, daně z příjmů 391,9 mld. Kč (právnické osoby 157,2 mld. Kč, fyzické osoby 134,7 mld. Kč, daň z mimořádných zisků 100 mld. Kč – odhadovaný příjem), loterie a hazardní hry 7 mld. Kč, daň ze slunečního záření 5,3 mld. Kč a ostatní 8,4 mld. Kč.⁶ Položky s podstatným vlivem jsou DPH, spotřební daň, daň z příjmu a penzijní daň. Zbytek je podružný.

Zvýšení DPH a spotřebních daní nevyhnutelně zvýší cenu předmětů běžné spotřeby. Jsou placeny výhradně zákazníkem, tudíž výrobce přepíše cenovku ze 105 Kč (při 5 % DPH) na 115 Kč (při 15 % DPH) a život jde dál. Zvýšení DPH a spotřebních daní se nutně projeví ve snížených nákupech obyvatelstva. Tomu se (z logiky věci) snižují peněžní zůstatky v důsledku jejich přesunu ke státu. Tím by bylo možné považovat téma za vyčerpané. Avšak paní Epsilon obvykle přichází s „epochálním nápadem“, že by zvýšenou sazbu DPH neměl výrobce promítnout do zvýšení ceny zboží. Naopak by měl cenu zachovat na původní úrovni tak, že sníží vlastní marži. Nápad sklidí bouřlivé ovace laického obecenstva. Budiž situace, že pan Alfa opravdu reaguje nezvýšením ceny a zaplatí zvýšené DPH z vlastní marže. Tento fakt se projeví v nižších příjmech, tudíž v nižším daňovém základu a následně nižší platbou daně z příjmu. Je třeba doplnění?

Součet vybrané DPH a spotřebních daní je 533,8 mld. Kč. Jak velký by musel být nárůst uvedených daní, aby pokryl schodek 295 mld. Kč? Jak velký by musel být nárůst daní z příjmu právnických osob (157,2 mld. Kč), z příjmu fyzických osob (134,7 mld. Kč) a daně z mimořádných zisků (100 mld. Kč odhadovaný příjem), aby pokryl schodek 295 mld. Kč?

V oblasti penzijní daně alias příjmů z pojistného na sociální zabezpečení „pravicová“ vláda slibovala snížení odvodů o dva procentní body. Dnes připravuje selektivní zvýšení odvodů pro OSVČ a slečna Omega do umdlení opakuje intelektuální neslušnost o „nutnosti narovnání prostředí“. Takže už byla „odblokována mantra o nezvyšování daní“. Vzhledem ke skutečnosti, že stát zaměstnává 900 tisíc osob⁷, tak by plošné zvýšení odvodů bylo „vstřelení vlastní branky“. Za předpokladu, že bizarní nápady socialistické ministryně Maláčové nejsou dosud zapomenuty. Dále „pravicová“ vláda nově zavedla daň z mimořádných zisků. Slečna Omega reaguje, že daň z mimořádných zisků je jenom pro korporace, nikoli pro lidi (z toho zřejmě plyne, že se nová daň nepočítá jako nárůst daní).

Zkrátka a dobře, celá rozpočtová šlamastyka má jediné řešení: radikální rozpočtové škrty. Radikální je odvozeno od řeckého slova radix: kořen. Takže ještě jednou a pomalu: rozpočtové škrty na kořen jdoucí. Výrobky a služby s nejvyšší prioritou si obyvatelstvo každodenně pořizuje v soukromých transakcích. Státem poskytované služby mají v nejlepším případě druhořadý význam. Pro pana Deltu, kterému nestačí logický argument a tíhne k verifikaci testem: ověřeno praxí v letech 2020 a 2021, kdy vláda zavřela úřady, školy, zdravotnická zařízení atd. Soukromé transakce probíhaly nadále. Navzdory překážkám ze strany státu.

Škrtat je možné okamžitě a všude. Nedojde ke škodám. Koruna neodvedená státnímu rozpočtu totiž nezmizí. Zůstane v kapse poplatníkovi, který ji utratí podle vlastního uvážení. 900 tisíc státních zaměstnanců také nezmizí (nárůst platů veřejného sektoru mezi roky 2022 a 2023 činí 17,9 mld. Kč⁸). Pokud mají dovednosti, které zákazníci poptávají, tak najdou uplatnění na trhu práce. Je možné škrtem pera zrušit ihned a cokoli. Zákon dal, zákon vzal. Ale.

„Pravicová“ vláda už oznámila záměr rozházet další peníze pro poradenské společnosti, které „provedou analýzy náročnosti a potřebnosti veřejných agend“. Takže žádné škrty. Politici jen nasávají nálady obyvatelstva. Obyvatelstvo žádá škrty, které se ho nedotknou. Máme parlamentní demokracii.

Modrý pták

1 PSP ČR: Sněmovní tisk 315/0, Vl. N.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2023, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

2 MINISTERSTVO FINANCÍ: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, strana 12, Čj.: MF – 16368/2022/1104-62, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

3 Složená daňová kvóta se vypočítá jako poměr, kde v čitateli je součet uhrazených daní, plateb z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění a ve jmenovateli je nominální HDP.

4 MINISTERSTVO FINANCÍ: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, strana 13, Čj.: MF – 16368/2022/1104-62, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

5 Ibid., strana 12

6 Ibid., strana 14

7 BARTUŠEK, Daniel, BOUCHAL, Petr, Janský, Petr: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik, IDEA CERGE EI, 2022, strana 3, [cit. 6. února 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz

8 MINISTERSTVO FINANCÍ: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, strana 29, Čj.: MF – 16368/2022/1104-62, [cit. 7. března 2023]. Dostupný na World Wide Web: Odkaz