Koncem každého měsíce atmosféra na poštách houstne. Jak se blíží termín výplaty sociálních dávek, přichází pravidelná žeň pro lichváře, kteří z nejchudších vrstev obyvatel vysají často vše, co má alespoň nějakou hodnotu. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nízkopříjmové vrstvy české společnosti stojí na okraji dluhové pasti. „Změna v nakládání s penězi v českých domácnostech se za posledních deset let projevila především enormním růstem jejich zadluženosti. Pouze od obchodních bank mělo obyvatelstvo koncem roku 2007 půjčeno 688,2 miliardy korun, což byl čtrnáctkrát větší objem než v roce 1997,“ uvádí analýza ČSÚ. A to jde vesměs jen o krátkodobé půjčky. V segmentu úvěrů na bydlení nastal daleko dramatičtější vývoj, který reprezentuje třiačtyřicetinásobné zvýšení objemu dluhů na více než pět set miliard korun.

Motivace k dluhu

ČSÚ se snaží dopátrat odpovědi na otázku, co lidi žene do stále hlubší dluhové závislosti na bankách i mimobankovních subjektech poskytujících úvěry. „Motivací je výrazná orientace na spotřebu, růst životního standardu a reálné mzdy, změněný náhled na dluhy, příklon k vlastnickému bydlení, snadná dostupnost úvěrů,“ snaží se vyjmenovat hlavní faktory analýza. Důležitým prvkem je také silný marketing poskytovatelů půjček. Posledním obdobím, k němuž ČSÚ vydal přesná data, je prozatím konec roku 2007. Tehdy Češi v segmentu spotřebních úvěrů dlužili 267,2 miliardy korun. Na této sumě z poloviny participovaly nebankovní subjekty, jejichž služby lze charakterizovat jako přinejmenším velice drahé. „Jsou to společnosti, jež půjčí v podstatě každému, neprověřují si finanční situaci žadatele o půjčku či úvěr, nepožadují žádné zajištění úvěru. V otevřených zdrojích bývají v těchto souvislostech zmiňovány například Provident Financial, Profireal, Beneficial Finance, Tommy Stachi, REKA-GROUP, Cofidis a další,“ uvádí ministerstvo vnitra v dokumentu Právní rozbor k problematice zadlužování sociálně deprivovaných vrstev obyvatelstva. Výjimkou pak nebývají úvěry s roční procentní sazbou nákladů ve výši sedmdesáti procent. Problémem může brzy být fakt, že podíl úvěrů těchto firem roste na úkor bankovních subjektů.

Sprint na západ

Zatímco v cenách, hrubém domácím produktu (HDP) a v celkovém srovnání životní úrovně za západem Evropy zaostáváme, v růstu objemu úvěrů nikoli. Současný podíl dluhu na HDP je u nás zhruba třetinový oproti průměru zemí v eurozóně. Pokud by však zadlužování pokračovalo stejným tempem jako v roce 2007, na konci letošního roku by tento ukazatel dosáhl hodnoty téměř šedesáti procent. Za zmínku stojí, že na této úrovni byla eurozóna asi před deseti lety. Při zachování současných trendů bychom se průměru zadluženosti v eurozóně vyrovnali na počátku roku 2012. Ještěže přišla finanční krize. Jak vyplývá z dat České národní banky, už během pololetí se drasticky snížilo tempo růstu nových úvěrů a lze očekávat, že druhé pololetí bude v tomto ohledu ještě výraznější. Kromě hypotečních úvěrů letos nastává i absolutní pokles úvěrů u nebankovních institucí. A dochází k tomu zřejmě na poslední chvíli. Do počátku letošního roku se totiž míra nesplácených bankovních úvěrů pohybovala kolem rozumné hodnoty tří procent. Jenže už během roku 2007 vzrostl počet exekucí o více než čtyřicet procent. To je jasným signálem o počínajícím předlužení českých domácností. Ve spojitosti s růstem sazeb u hypoték, vysokou inflací a jednorázovými dopady reforem se potýkají se schopností dostát svým závazkům a s čím dál tenčími rezervami. „Za první pololetí 2008 roku vzrostl počet záznamů evidovaných v registru fyzických osob (registr SOLUS) přibližně o 185 tisíc a překročil hranici milionu záznamů. V pololetí 2008 už šlo o 678 tisíc spotřebitelů, kteří byli v prodlení se splátkami v celkové výši více než třináct miliard korun,“ uvádí ČSÚ.

Dluhová past

Hrozí tedy masové překlopení části populace do dluhové pasti? Odpověď na tuto otázku není snadná. Část lidí využívající extrémně drahých nebankovních poskytovatelů už zřejmě v dluhové pasti vězí. Ani velká část zbytku na tom není o moc lépe. Z průzkumu ČSÚ vyplývá, že pro těžko uvěřitelných čtyřicet procent českých domácností by bylo neřešitelným problémem zaplatit mimořádný výdaj ve výši šesti tisíc korun. U skupiny obyvatel s nejnižšími příjmy by oněch šest tisíc nebylo schopno uhradit až osmdesát procent všech domácností. Zde se jasně ukazuje pravá podstata vzniku finanční krize. V tuto chvíli stačí, aby ČNB výrazně zvýšila úrokové sazby a stane se u nás totéž co v USA. Domácnosti, jejichž rozpočet je tak napjatý, že nejsou schopny financovat náhlý nutný výdaj ve výši šesti tisíc korun, se mohou rychle začít pohybovat po spirále, končící v dluhové pasti a neschopnosti splácet najednou výrazně dražší hypotéky.

Fakta
Zadlužení roste tempem třicet procent ročně.
Některé firmy prodávají půjčky s RPSN přesahující sto procent.
Čtyřicet procent domácností nemá žádné finanční rezervy.
Počet záznamů v registru SOLUS překročil hranici milionu.
Krize tempo růstu zadlužování brzdí.
Bez krize bychom během tří let smazali desetiletý náskok eurozóny v zadlužení domácností.

Euro 49/2008