Oběd za stravenky? Nechte si zajít chuť, avizuje místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Skutečně se s jeho návratem na ministerstvo financí začnou odpočítávat poslední dny daňového zvýhodnění stravenek i dalších zaměstnaneckých benefitů? S půstem bez stravenek to nemusí být tak horké, jak Kalousek servíruje. Občanští demokraté už u nich jednou předvedli svou nejednotnost. „Je to v jednání. Není to jednoduchá otázka,“ říká poslanec za Věcí veřejné Radim Vysloužil. S obhajobou obědových poukázek už vyrukovaly odbory a stravenkové firmy.

Šek i na erotiku

Jsou nesystémové a nespravedlivé. Tímto brojí Kalousek proti daňovým výhodám zaměstnaneckých benefitů, z nichž nejrozšířenější jsou stravenky. „Nejsem proti benefitům. Ať se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na čem chce, je to jejich svaté právo. Ale v okamžiku, kdy trvají na tom, že jejich dohoda musí být daňově zvýhodněna, nedobrovolně do ní vstupuje daňový poplatník, který jim na dohodu přispívá,“ vysvětluje svou averzi Kalousek. Zřejmě se jistému šéfovi státní kasy v koaliční vládě nelíbí, že po republice běhají dvě měny – koruna a stravenka. „Za tuto poukázku se dá pořídit cokoliv, včetně erotických služeb,“ kritizuje Kalousek.

Daňově zvýhodněné stravenky a ostatní benefity chce proto nahradit univerzálním zaměstnaneckým paušálem. „Ten bude stejný pro všechna odvětví, ať jde o hlídače v muzeu nebo strojvedoucího na mašině,“ prosazuje místopředseda TOP 09 s tím, že cena práce se má odrážet ve mzdě, nikoli v daňových výhodách. O výši paušálu se teď nechce bavit: „Číslo mám v hlavě, ale neřeknu.“ Obává se totiž, že se debata zvrhne jen k tomuto parametru, místo aby začala prodiskutováním systému.

„Paušál, který by měl kompenzovat současný benefit, by nesloužil jako účelový příspěvek. Lidé by ho brali jako součást výplaty, nikoli jako úhradu obědů v restauracích,“ domnívá se Miroslav Sedlák, generální ředitel firmy Sodexo – Řešení pro motivaci. Společnost se nedávnou změnou názvu ze Sodexo Pass chce odstřihnout od zaškatulkování jako stravenková. Ohrožené poukázky na jídlo nyní ovšem intenzivně obhajuje. Sedlák, který je i šéfem asociace provozovatelů poukázkových systémů Apropos, odmítá rozšířené tvrzení, že stravenky jsou prolobbovanou výjimkou. „Existují tu asi padesát let. Pokračovaly i po roce 1989, protože je požadoval trh,“ říká Sedlák. Připomíná také, že stravenky se používají v šestnácti zemích EU, přitom u nás je daňová podpora jedna z nejmenších.

Zjednodušení za všechny peníze

Při obhajobě stravenkového systému se jeho provozovatelé opírají o studii Vysoké školy ekonomické (VŠE). Ta vyčíslila přínos stravenek pro státní rozpočet jako pozitivní – ve výši 312 milionů korun za předloňský rok. Pokud by se zrušilo osvobození příspěvků na stravovací poukázky, bude rozpočet tratit 426 milionů korun, tvrdí studie.

Nikoli úspory ve státním rozpočtu, ale odbourání přemnožených a nepřehledných daňových výjimek. To má být hlavní důvod zrušení daňových výhod u zaměstnaneckých benefitů, uvádí Stanislav Špringl, ředitel odboru legislativy daně z příjmu na ministerstvu financí. Úřad zatím nemá připravený návrh, jak skončit se stravenkami a nahradit je paušálem. „Něco je rozpracované. Čekáme, s čím přijde nová vláda,“ říká Špringl. Uvědomuje si přitom, že stravenky jsou ožehavé téma a jejich zrušení může mít ekonomické dopady. Propočty, kterými by oponovalo analýze VŠE, ale ministerstvo nemá. O jedné výjimce v daněmi podpořeném stravování je ale Kalousek ochoten diskutovat. Týká se závodních jídelen. „Zaměstnavatelé do nich museli investovat mnoho prostředků,“ odůvodňuje.

Země EU, které používají stravenkový systém
Belgie * Česko * Finsko * Francie * Německo * Maďarsko * Itálie * Lucembursko * Polsko * Portugalsko * Rakousko * Rumunsko * Slovensko * Španělsko * Švédsko * Velká Británie

Češi na obědě
Stravenky využívá přes 1,3 milionu lidí, což je 27 procent všech pracujících.
Více než 60 tisíc firem poskytuje zaměstnancům stravenky, které přijímá kolem 25 tisíc provozovatelů.
Přibližně 90 procent firem používajících stravenky má méně než 50 zaměstnanců.
Výzkum GfK zjistil, že bez stravenek by polovina uživatelů snížila výdaje o 37 procent, 70 procent lidí by omezilo obědvání v restauracích a roční obědové výdaje restaurací by klesly o 7,5 miliardy korun. Práci by pak ztratilo 32 tisíc lidí pracujících v restauracích a hotelových službách.
Pramen: Asociace provozovatelů poukázkových systémů

Týdeník EURO 27-28/2010

Pozn.red.: Viz též článek Václava Vlka Ať se cpe k obědu buřtama a houskou Kalousek!