Kdo sleduje vývoj trhů a čte také názory analytiků na budoucí vývoj, došel možná k poznání, že to nejméně dobré rozhodnutí, které může malý investor udělat, je dát na tyto predikce. Za hodné zmínky považuji vývoj akcie developerské společnosti Orco, jejíž jedna akcie v dobách své největší burzovní slávy stála více než 3500 Kč. Pro ilustraci – v pátek 5. 3. 2010 by za tuto částku bylo možné koupit cca 17 kusů akcií tohoto titulu. Varovali analytici před možným pádem na burze?

Zdroj: www.akcie.cz

Myslím, že ne. Naopak mám v paměti predikce mířící k cenám okolo 6000 Kč s tím, že kdo nenastoupí teď, bude litovat. Společnost však místo budování svého místa na slunci skončila v režimu ochrany před věřiteli, který navíc musela i prodloužit. Kdo proto rady „zasvěcených“ uposlechl a „poctivě“ titul držel, trhá si dnes zřejmě pleš, protože vlasy po tomto už na hlavě nemohly zůstat. Vydělal možná ten, komu se podařilo nakoupit „dno“ okolo 80 Kč a odprodal za 200 Kč. Celkově však investice do Orca znamenala pád do temnoty. Zajímavé postřehy o Orcu a dalších titulech si může čtenář přečíst a udělat si tak širší obrázek např. tady. Analytici se však mýlí daleko častěji. Jejich pravidelně publikované tabulky s investičními doporučeními obsahují naoko přesná čísla cen, kterých by měly akcie ve stanovém horizontu dosáhnout. Je však nemožné odhadnout cenu s přesností málem na haléře. Za těmito čísly je jen „od pasu střelený“ odhad, podložený v lepším případě možná o aproximaci minulých hodnot dopředu. Někdy tato čísla bývají ještě pro větší věrohodnost doplněna zmínkou „potvrzené doporučení“. Proto mne ani nepřekvapila zpráva o tom, že cvičená opička byla úspěšnější než investiční fondy. Skutečně by bylo možná lepší svěřit pomyslnou poslední korunu inteligentní gorilce naučené nákupním a prodejním příkazům, než analytikovi.

Nyní popíši v krátkosti možná nejlepší metodu obchodování s cennými papíry. Jedná se o metodu zcela bazální. Úspěšnému, samostatně uvažujícímu drobnému investorovi stačí v podstatě znalost matematiky základní školy. Kdo chce, může si denně zapisovat do Excelu závěrečné hodnoty své oblíbené akcie a vytvářet průběžně spojnicový graf. Z něj pak každý vyčte, kolem kterých maximálních a minimálních cen hodnota akcie osciluje. S rostoucím sledovaným časovým úsekem roste také spolehlivost tohoto grafu a dochází už jen po posunu cen po něm. Samozřejmě při velkých turbulencích, jako např. prudký pád (ale i růst) burzy může způsobit ne posun po křivce, ale již posun celé křivky grafu a to způsobí buď velký výdělek akcionáři držícímu pozici, nebo naopak velký pád. Ideální situace „burzovního klidu“, kdy by se ceny pohybovaly v lehce zjistitelných trasách připomínajícím sinusoidy, bohužel neexistuje. Spojnicový graf však při investicích opravdu velmi pomůže a za solidně vypovídající lze pokládat již šestiměsíční graf.

Za jednu z nejpříhodnějších akcií považuji akcii Unipetrolu, která se pohybuje většinou v pevném koridoru, takže lze snadněji určit její drahou a levnou cenu a především je to dlouhými roky otestována tradiční firma. Konzervativní investoři, kteří byli léta zvyklí na termínované vklady, tak mohou kupovat průběžně akcie O2 a ČEZu, které nabízejí zajímavou roční dividendu, takže připomínají „dluhopis s kupónem“. Průběžnými nákupy se eliminují výkyvy kurzu, takže by neměl investor tratit.