Michal Petřík upozornil zde 3. září, že stručně řečeno podle nové "reformní smlouvy" EU nenarušená (hospodářská) soutěž už nemá být jedním z cílů unie. Několik dní později zde vyjádřila paní Bobošíková podobný názor.

Ponechám stranou teoretické a právní rozbory a položím jednu praktickou otázku: Ona snad někdy ta nenarušená hospodářská soutěž (jinak též volný trh, free market) v EU existovala?

Před několika lety se dostal francouzský Telekom do potíží a byl vysvobozen mohutnou finanční injekcí francouzské vlády. Vzbudilo to v příslušných kruzích mírné rozhořčení, ale nenašla se žádná firma z oboru, která by zahájila arbitráž, že by také měla nárok na nějakou tu miliardu (kde zůstali kandidáti typu Nomura?). Přesně v týž den, kdy vyšel Petříkův článek, oznámila francouzská televize, že došlo ke sloučení státního podniku Gaz de France se soukromým koncernem krátce zvaným SUEZ, takže vznikl velikostí čtvrtý největší světový podnik, jehož hlavním úkolem je zabezpečit Francii zásobování plynem

V Německu dala Schröderova vláda velké stavební firmě Philippa Holzmanna ještě v roce 1999 dvě miliardy eur, aby ji zachránila před krachem. V případě bankrotu mediální firmy Kirch-Gruppe jednali s velkými uchazeči i němečtí politici, kteří si v žádném případě nepřáli, aby největší německou televizi ovládl cizí majitel. Spolkový kancléř Gerhard Schröder dokonce uvedl, že by rád viděl ˝národní řešení˝ Kirchových problémů. Ale nakonec to dopadlo jinak. Koncern byl rozparcelován po nekonečných tahanicích a obratech, jejichž popis by vydal na celou knihu.

K dalšímu náporu na volnou soutěž dochází teď vstupem nových hráčů - Ruska, Číny a arabských naftových států - na světovou scénu. Ukázalo se, že investice jejich státních podniků do některých důležitých odvětví jako je energetika mohou mít cíl spíše politický než finanční. Předseda holandské Sociálně-ekonomické rady Rinnooy Kan se v dnešních (6.září) novinách vyslovil pro evropský panel, který by kriticky posuzoval akce "exotických" investorů. Angela Merkel se vyslovila už v červenci pro vytvoření Evropského orgánu, který by zabránil nežádoucím převzetím evropských podniků právě zmíněnými investory. Poukázala při tom na americký výbor Commitee on Foreign Investments, který může doporučit presidentovi, aby blokoval takové převzetí, jestliže ohrožuje národní bezpečnost. Rinnooy Kan ještě podotkl, že "globalisace je velké dobro, ale někdy už je v dohledu nějaká mez". Zde bych jen podotkl, že snad začíná svítat obhájcům volného trhu, že svět není tak homogenní, aby ten skutečně volný trh bylo možno zavést, a to není jediný důvod.

A my? Prodali jsme své zásobování plynem (Transgas) do Německa. Nemůžeme vyloučit, že v budoucnu při nějakých obchodních námluvách nepostoupí německý majitel část akcií třeba Gazpromu. I v rozvodu proudu vlastní u nás Němci ledacos.Temelínská elektrárna byla postavena, aby zlepšila kvalitu ovzduší, ale ve stejné době bylo v ČR postaveno zahraničním kapitálem několik "klasických" elektráren, které to temelínské zlepšení negativně kompensují.

Ukázkový příklad je současný plán německého koncernu EON a české společnosti Mostecká. Němci dodají a postaví elektrárnu a Mostecká uhlí na spalování. My si ponecháme ty spaliny a odpady z jejich čištění a Němci budou odebírat čistý proud, jako ostatně výše zmíněné již fungující elektrárny. Taková nenarušená soutěž mi může být ukradená. Potíž je v tom, že čs. president v tété věci žádnou pravomoc nemá a ani o ni nestojí, jak je jasně vidět z článku jeho spolupracovníka.

6.9.2007