Urychlené čerpání eurofondů - nejen o Slovensku a nejen o vyvážené informovanosti

Ten či onen jev lze popisovat kladně či záporně, podle toho, jak je pozorovatel naladěn. Přesto si myslím, že veřejnoprávní media by měla, na rozdíl od komerčních, z podstaty věci nabízet pohled vyvážený a vyhnout se jednostrannostem.

Na příkladu jedné zprávy, převzaté v ranních zprávách Českého rozhlasu z deníku Sme, bych chtěl ukázat, jak se lze šikovně takovému poslání vyhnout, aniž by základní premisa o pluralitě byla porušena. Zpráva přitom vychází z článku uveřejněného dne 8.4.2013 pod titulkem Fico: Slovensko môže prísť o pol miliardy z eurofondov. Nahlédneme-li do internetové podoby deníku, dovíme se mimo jiné:

Podľa Fica hrozí, že Slovensku prepadne 250 až 600 miliónov eur. "Privítali by sme, keby bola možnosť tieto peniaze použiť na vytváranie pracovných miest pre mladých." Lepšie míňať eurofondy nám má pomôcť aj expertná skupina, ktorú vytvoríme spoločne s komisiou.

Co se ale nedozvíme z deníku ani ze zpráv Českého rozhlasu, je skutečnost, že uvedené čerpání zatíží také státní rozpočet, protože všechny projekty financované z evropských fondů vyžadují spoluúčast národních rozpočtů, která se pohybuje od 15 % do 50 % podle oboru, ve kterém je projekt realizován.

Přepokládejme pro jednoduchost, že projekty, které za inkriminované peníze bude nebo by mohlo Slovensko realizovat, budou v průměru spolufinancovány z 20 % státním rozpočtem. To znamená dodatečné výdaje 50 až 120 milionů eur, o které by mohl být menší schodek státního rozpočtu, případně vyšší výdaje na bohulibé činnosti. Například na úlevy zaměstnavatelům, kteří ty mladé zaměstnají. Ve skutečnosti by však byla úspora vyšší, protože by snížila výdaje ještě o dluhovou službu, jinými slovy o úroky z takto vynaložených, rozuměj vypůjčených peněz. Také Slovensko hospodaří se schodkovým rozpočtem, a realizuje proto nejrůznější úsporná opatření.

Tak co myslíte, jaké dopady na státní rozpočet Slovenské republiky bude mít nečerpání 200 až 600 milionů eur. Ztrátu nebo úsporu 50 až 120 milionů eur?

Ti, kteří si ještě pamatují novinářskou hantýrku užívanou před rokem 1990, si možná vzpomenou na sloveso užívané při hodnocení úspěchů té či oné pětiletky. To sloveso PROINVESTOVAT bylo sice vytvořeno podle slova PROŠUSTROVAT, přesto mělo ve čtenáři vzbudit dojem moudrého nakládání s prostředky státního rozpočtu, rozuměj s penězi daňových poplatníků.

Nejen na Slovensku, ale i ve všech ostatních státech EU, včetně Česka, se takto vypíší a ze státního rozpočtu proplatí mimo jiné i projekty s přínosem, který lze eufemisticky nazvat hypotetickým. A to nepočítám desítky či stovky milionů, které stát proplatí realizátorům schválených projektů, ale které z EU již nepřijdou, protože nebyla dodržena všechna předem známá pravidla pro jejich čerpání. Státní rozpočet tedy neuhradí spoluúčast 20 %, ale celých 100 %. Urychlené čerpání naplánovaných prostředků pod tlakem času, který zbývá do konce rozpočtového období, k takovým nedostatkům přímo vybízí.

Záměrně neuvažuji programově nastavené čerpání prostředků do vlastní či spřátelené kapsy, viz mediálně známé projekty regionálního operačního programu Severozápad, ale i mnohé další, jejichž mediální ohlas není tak výrazný.

Na závěr kontrolní otázka: Kde se vzaly ty stovky miliard eur, které EU rozdává jednotlivým zemím?

A) byly vytištěny v Bruselu

B) byly vybrány od daňových poplatníků jednotlivých zemí

C) jednotlivé členské země si je vypůjčily, aby je mohly poskytnout EU na rozdávání

Pro jistotu odpověď: B je správně a C taky

Ta ranní zpráva v Českém rozhlase není jen o Slovensku, je také o nás a o našem postoji k utrácení daňových výnosů. O jednostranném informování. O šetření na nepravém místě a o nadšení z utrácení, ať to stojí, co to stojí.