Jak podporovat podnikatele? Na to máme celé stohy volebních slibů, plné baráky úředníků, stovky mediálních proklamací, tisíce různých vizí, plánů a potištěných lejster. Již každý politický učeň dobře ví, že si musí do svého programu tuto kouzelnou formulku zakomponovat. Dokonce i stalinistické křídlo KSČ(m) jako by zapomnělo na svého třídního nepřítele a tváří se dnes na živnostníka, kulaka či fabrikanta s blahosklonným úsměvem, aniž by v duchu svých tradic nechtělo celou tu zbohatlickou a vykořisťovatelskou "chamraď" nechat vychcípat v lágru.

Tedy pokud se jedná o slova, kavárenské parlamentní teorie a žvásty partajních politruků do médií. Jak vypadá taková reálná podpora v praxi? Zajímavý je konkrétní případ z malého města. Soudruzi v Bruselu páchají dobro zásadně ve velkém stylu, zásadně za cizí peníze a zásadně s vidinou možnosti odklonění korupční nadhodnoty. Proto i jejich vize pomoci soukromému sektoru obchodu a služeb v "zaostalých banánových" republikách na Východě nespočívá v nějakém systémovém řešení, které by podnikatelům umožnilo plně využít jejich vlastní potenciál, aniž by byl likvidován nesmyslnou ekonomickou politikou socialistické EU, ale páchání dobra se tentokráte zaměřilo na vybudování takzvaných podnikatelských inkubátorů.

Monstrózní akce, samozřejmě doplněná jásavými modrými štítky se žlutými hvězdami, aby bylo jasno, od koho dobro pochází, a s plnými hubami frází o tom, jak tyto projekty přivedou k podnikání tisíce obyčejných občanů, kteří opustí úřady práce a stanou se dalšími dojnými krávami eurosocialistické byrokracie a politické mafie, pardon hybnou silou a motorem hospodářství. Hurá, do díla!

Ve městě se najde vhodný objekt. Sepíše se mnoho žádostí, smluv, natiskne se ještě více razítek. Vytvoří se nezisková organizace s úderným názvem například Rozvoj vlasti, která bude inkasovat a přerozdělovat dotace spojené s celým projektem. Vybere se, tak nějak napříč politickým spektrem, všem vyhovující stavební firma. Utratí se desítky miliónů. Cena veledíla se několikrát navýší. Přes řadu objektivních problémů však nakonec Potěmkinovy krámky stojí.

Aby byla naplněna údernická směrnice z Bruselu, cena nájmu se hrubě podstřelí, neboť není tak masový zájem, jak Velký bratr předpokládal. Nakonec se však naplní všechny prostory a sen o podpoře podnikatelského stavu se stává skutečností. Cíle a plány pětiletky splníme a překročíme!

Střih. Uběhne pár let. Socialistické řádění politické reprezentace EU úspěšně, krok po kroku likviduje svobodný trh a celkové podnikatelské klima přeje zcela a výhradně jen parazitům na státních krmelcích. Výsledkem je krize hospodářská, ekonomická či bankovní, jak kdo chce. Čísla s počty nezaměstnaných stoupají do dříve nemyslitelných výšin, počty soukromých podnikatelů naopak klesají. Jak se v této době daří "dobroprojektu" podnikatelského inkubátoru?

Dotace rozděleny, štítky o páchání dobra vylepeny, čárky v kolonkách zaneseny, kapsy pachatelů dobra za cizí peníze naplněny. Realita? O skromné živobytí bojuje jedno holičství a sázková kancelář, která rozhodně nepatří do kategorie začínajících podnikatelů, kterým se zde mělo pomáhat do začátku, aby nemuseli trávit trapné chvíle ve frontě na úřadu práce. A pozor, jeden prostor využívá jakási neziskovka, jak přízračné pro dnešní dobu, na pomoc s dluhy a exekutory, placená... však víme jak. Ostatní "podnikatelské" buňky zejí prázdnotou. Už to prý nechtějí ani Vietnamci.

Kde udělali soudruzi z Bruselu a jejich domácí vykladači sociálního smíru, dotací, regulací a věční startéři ekonomického rozvoje asi chybu? Nevíte někdo?

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora