Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já si myslím že peníze mají svou hodnotu bez ohledu na to jak se jmenují

Některé ovšem jen numismatickou.

Paní Šichtařová se zhlédla ve strašení veřejnosti z rozpadu důchodového systému. Ale on se nerozpadne, protože mezi důchodci bude stále více a více důchodců. A tak každá reforma důchodového systému přinese jen kosmetické změny. Ale šetřit na důchod se vyplatí, ne že ne. Ke spoření totiž přispívá stát a zaměstnavatel. Takže to, co máte naspořené, se vám znehodnocuje, protože náš bankovní systém umí vršit zisk jen z poplatků, ale ty už naštěstí díky konkurenci klesly, ale stát vám tam dosypává a dosypává. Je to sice mírně nespravedlivé, protože čím jste bohatší, tím víc si můžete spořit, a přispěje vám na to stát z daní všech bez rozdílu sociální úrovně, ale když si to tak lidi zařídili, nebudu se zde angažovat sám proti sobě.

No a záporné úrokové sazby přece známe už desetiletí. Z Japonska. A že by se tam snížila životní úroveň nebo se na ulici ocitli důchodci bez zajištění? Nevšiml jsem si. Takže paní Šichtařová, kdy se snesete ze svých bankovních výšin do našeho reálného světa?

Člověče, vy jste blbej nejenom jako klimahysterik, ale i v kupeckých počtech...

Mám VŠ vzdělání technické, v oboru bankovnictví jsem však diletant a nebudu se moc mýlit, že tomuto oboru nerozumí ani většina našich občanů. Jsem toho názoru, že ponechat rozhodování o vstupu do Eurozóny na referendu, je hazard. Máme dost bankovních odborníků, máme ekonomické experty, máme bankovní radu ČNB, nechť tedy oni politikům doporučí, jak rozhodnout.

Jezusmankote, tahle naivita nás jednou přivede pod gilotinu nějakého dobrosera, který bude hlásat, že je to pro nás to nejlepší cesta, jak zachránit planetu před změnami klimatu...

Stále se přesvědčuji, že je lepší mít rum ve sklepě než peníze v jakékoliv bance.

Záporné úrokové sazby - to je vlastně DAŇ z držení peněz v bance. Jenom je jinak pojmenovaná, aby to tolik nebilo do očí...

To není daň.Záporná úroková sazba je poplatek za úschovu peněz,které máte ve větším bezpečí, než je mít pod polštářem.

Pořád se mluví o penězích, kurzech, dluhopisech, fondech a pod. Mělo by se mluvit o dobrých nápadech a jejich uskutečnění, poctivé práci, poctivém obchodování a vůbec o pracovitosti a poctivosti. Nápady, vynálezy, patenty jsou motor, práce je palivo a ty peníze jsou také důležité - jako olej a mazivo do motoru. Ale určitě by v hospodářství neměli mít hlavní slovo banky a jejich úředníci.

Banky jsou dost dobrý zprostředkovatel mezi střádaly a investory. Pokud nezlumpačí.

Hlavní slovo v hospodářství nemají, to má, ku škodě věci, stát.

Úrokové sazby ČSOB

0,00% běžný účet

0,01% termínovaný vklad

0,10% spořící účet

U každého takto vedeného účtu platíte měsíční poplatky za vedení účtu, takže ve skutečnosti jsou všechny tyto účty prodělečné (tj. se záporným výnosem - úrokem)

No, já je neplatím, u ERA, která spadá pod ČSOB. Proč vy je platíte?

Paní Šichtařová nemá pravdu, jestli si myslí, že padne-li Euro nebo jeho potíže by neměli na korunu vliv, to je nesmysl. Již nyní jsme bohužel, neustále ochuzovány ČNB a její politikou zeslabování kurzu Eura proti koruně. Z toho mají zisk hlavně cizí montovny, ale ne prostí občané. Nemohou spořit na důchod a jejich úspory jsou jim znehodnocovány. Tyto problémy bychom s eurem neměli nebo alespoň v menší míře. Naopak příjetím Eura by naše republika Euru pomohla a vše by se tím vrátilo v budoucnu. Popularita Eura na Slovensku je značná a to vyvrací argumenty autorky textu jednoznačně. Tzv. pravicoví ekonomové by mohli již se svými teoriemi odejít za 30 let toho zde napáchali dost.

Pokud padne euro, tak to na nas bude mit vliv, ale ne takovy, kdybychom ho prijali. Prece jen je rozdil pokud padne mena domaci, nebo mena sousedniho statu.

Jako vždy přínosné, dík

Určitě.

Jak mohou záporné úrokové sazby snižovat bankám zisky? To si z nás dělá madam Šichtařová srandu? Nebo tomu nerozumí?

Komenrční banky žijí z bankovních poplatků a z úrokové marže. Ani jedno z toho není přímo závislé na základní úrokové sazbě centrálních bank.

Pro komerční banku je zcela jedno, zda úročí vklady zápornou sazbou -2% a půjčuje za +5%, nebo když úročí vklady sazbou +2% a půjčuje za +9%. Rozdíl je stále těch samých 7 procentních bodů.

Nedělá si srandu, pane Šejno.

Protože není jedno to, co jste popsal ve Vašem posledním odstavci. Pohyb úroků mezi -2 a 5 není totéž jako mezi 2 a 9. Bankovnictví je i matematika a znaménko minus má sakra význam.