Neviditelný Pes

EVROPA: Nová regulace financí

28.10.2010

Nová regulace finančního sektoru v Evropské unii je schválena, přípravy vrcholí. Při výstavbě dohledových institucí se však odpovědní lidé ještě velmi zapotí. Nejhorší je, že ani sebevětší úsilí bruselských byrokratů nezaručí efektivní fungování nových regulačních orgánů.

Post-ehmanbrothersovskou vlnu regulace plánuje Brusel uskutečnit přes tři, respektive čtyři nově vzniklé instituce. Prvním regulačním orgánem je European Banking Authority (EBA). EBA bude dozorovat evropský bankovní sektor, jejím stěžejním úkolem bude monitoring kondice bank. Druhá instituce, European Securities and Market Authority (ESMA), bude mít v náplni dohled nad trhem s cennými papíry a třetí – European Systemic Risk Board (EIOPA) – pak nad penzijními fondy a pojišťovnami. Paralelním nezávisle fungujícím orgánem bude Rada pro systémová rizika, jejíž úlohou má být sledovat makroekonomickou stabilitu finančního sektoru a upozorňovat na systémová rizika, jež by mohla nepřímo způsobovat šoky na evropském finančním trhu, např. fiskální stabilita v členských zemích nebo vývoj ekonomiky v Evropské unii.

Každá ze tří institucí, jejichž úkolem bude strážit evropský finanční sektor, bude mít pro začátek okolo 50 zaměstnanců. Na jejich mzdy a financování firem budou společně přispívat všechny členské státy Evropské unie. „Nyní už víme, že náklady na ně budou větší, než kolik stály dosavadní výbory. Pro ČNB to znamená, že příspěvek na chod těchto institucí bude v příštím roce asi 20 milionů korun,“ řekl k tomu viceguvernér ČNB Mojmír Hampl Hospodářským novinám a dodal, že ČNB v současnosti platí zhruba 10 až 11 milionů Kč. Je nutné platit činnost orgánů, které, jak vývoj v uplynulých dvou letech ukázal, díky specifikům tuzemského bankovního sektoru v ČR nepotřebujeme, na jejichž chod budeme mít velmi malý vliv (vedení i kompetence nových institucí „půjdou“ za Evropskou komisí) a, co je důležité, jejichž skutečný přínos v praxi je již nyní velmi diskutabilní? „Z plánů, které jsem viděl, navíc vyplývá, že v horizontu dvou až tří let dojde k dramatickému růstu počtu zaměstnanců, každá instituce bude zaměstnávat řádově stovky lidí,“ komentoval viceguvernér Hampl vizi finanční regulace.

Že členství v EU sebou nese finanční kontribuci na kdeco, na to jsme si již zvykli. Zásadní problém je ve formě. Celý model finanční regulace totiž vznikl tím nejhorším možným způsobem: uspěchaně, na politickou objednávku, ve stylu „We have to do something, anything…“ (to, zda vůbec existuje jiná podoba regulace, ponechme stranou). Kdo by ale čekal, že podobný proces bude transparentní a velmi pečlivě připravený, byl by velmi nemile překvapen. Dokladem budiž, že všechny uměle vytvořené instituce budou od 1. ledna 2011 fungovat pod vedením prozatímních šéfů. Proč? Zatím nebyl čas vybrat stálé vedení. Kandidáty na dočasné šéfy bude posuzovat Komise a příslušný komisař.

Kritiku z řady členů bankovní rady České národní banky lze shledat jako zcela oprávněnou. Negativa jsou všude, pozitiva se hledají velmi těžko. „Rád bych v ideovém podhoubí našel něco, co by nám mohlo pomoct, ale hledá se mi špatně. Dopad krize na všechny nebyl stejný, symetrický, tím pádem by ani řešení neměla být stejná. Nicméně díky tomu, že krize nejvíce postihla ty největší, tak ti cítí potřebu, a dokonce i oprávnění změnit pravidla. A změnit je pro všechny. I pro ty, kdo by to vůbec nepotřebovali. Někteří tak inkasují reakci, aniž by zažili akci. To není dobrý scénář, bez ohledu na to, že není jednou provždy dáno, že ve finančním sektoru bude vždy všechno perfektní. Pokud někdy bude mít náš finanční sektor potíže, a já doufám, že se toho nedožiji, stejně se to zatáhne z místního,“ vyjádřil se pro Hospodářské noviny Hampl.



zpět na článek