22.1.2020 | Svátek má Slavomír


EVROPA: Jeden velký buzerplac

1.9.2014

Máme ještě v živé paměti, jak se lidé předzásobovali starým typem žárovek. Po roce 2012 už lze totiž zakoupit pouze ty úsporné, z důvodu nařízení Evropské unie. Teď zase Brusel hodlá skoncovat s vysavači, alespoň tedy s těmi s příkonem vyšším než 1600 wattů. Od roku 2017 pak zakáže i ty s příkonem nad 900 wattů. Takový příkon má většina dnešních vysavačů. Lidé se tedy nyní pro změnu předzásobují starým typem vysavačů. Zase Kocourkov!

Představitelé Evropské unie – tedy lidé, kteří neluxovali zpravidla už hezkou řádku let (na to mají své lidi, domácí služebné) – se zaklínají tím, že spotřebitelé v EU získají „lepší vysavače, než kdy dříve“. Navíc prý tyto „lepší vysavače“ přispějí k boji proti globálním klimatickým změnám (svého času se tomu říkalo „globální oteplování“), protože energeticky méně náročné spotřebiče pomohou naplnit program energetických úspor pro rok 2020.

V rámci tohoto programu zamýšlí EU snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého pod úroveň roku 1990. Nejhospodárnější možný způsob, jak lze této mety docílit, spočívá v provozování eurounijního trhu s emisními povolenkami. Ten by každoročně, až do roku 2020, vyšel na 96 miliard dolarů, jak uvádí dánský vědec Bjorn Lomborg. Dodává však, že ten samý program zamezí klimatické škodě, kterou lze vyčíslit na pouhých 10 miliard dolarů. To jsou prosté kupecké počty: 96 miliard se utratí, deset miliard se jakoby získá, takže celkem budeme každým rokem v minusu 86 miliard! Jenže rokem 2020 pochopitelně nic nekončí. Pokud má mít boj proti klimatickým změnám smysl, musí se v podobných opatřeních pokračovat. A teď se podržte! Pokud by zmíněný program pokračoval po celé nynější století, vyjde celkově na více než sedm bilionů dolarů. Přitom ovšem redukuje předpokládaný teplotní růst jen o 0,05 stupně Celsia a sníží hladinu oceánů o celkem zanedbatelných devět milimetrů.

Jinými slovy, za částku, která odpovídá souhrnnému objemu českých veřejných rozpočtů na 134 let dopředu, si „koupíme“ o pět setinek nižší průměrnou teplotu v roce 2100 a necelý centimetr nižší hladinu oceánů ve stejné době. V době, kdy většina z nás bohužel už ani nebude mezi živými. Zajímalo by mě, zda by do takto nevýhodného obchodu šel kdokoli z eurobyrokratů, pokud by jej měl hradit ze svého. Vsadím se, že ne.

Ale vraťme se k vysavačům. Zákaz těch s vyšším příkonem je totiž jen jedním ze střípků do mozaiky kroků vedoucích ke snížení emisí do roku 2020. Když jsme viděli, jak nepatrné budou výsledky celého tohoto programu, pokud by byl v účinnosti až do roku 2100, dojde nám, že samotný zmíněný zákaz vysavačů vlastně nepřispěje ke zlepšení životního prostředí vůbec ničím. To, že letos a v dalších letech vyměníme staré vysavače za nové, kvůli nižšímu příkonu leckdy slabší (s nimiž tedy bude uklízení obtížnější), totiž naše děti, vnuci či pravnuci pocítí v roce 2100 tak, že bude v průměru o 0,000000000001 stupně Celsia chladněji (než bez výměny vysavačů), a také tak, že hladina oceánů bude o 0,00000000001 centimetru níže (než bez výměny vysavačů). Upozorňuji, že tato dvě poslední čísla nejsou, na rozdíl od těch uvedených výše, řádnými odbornými propočty, ale má vlastní hrubě odhadnutá hausnumera, která mají jen ilustrovat absurdnost situace. Tu lze vystihnout ale také jinak, polopaticky: buzerace s výměnou vysavačů je z hlediska příznivých dopadů na životní prostředí doslova a do písmene na prd.

To však není vše. Další problém spočívá v tom, že i když se v EU podaří redukovat emise oxidu uhličitého na kýženou úroveň, z globálního hlediska snížení zdaleka takové být nemusí. Vyšší energetické náklady totiž přimějí firmy z EU, aby prostě vyráběly jinde – tam, kde tak přísná opatření proti klimatickým změnám neuplatňují, třeba v Číně. Podle jedné ze studií na toto téma tak snížení emisí bude v EU z 38 procent dáno tím, že se emise prostě jen „přestěhují“ do jiného regionu či na jiný kontinent. S těmito emisemi se ovšem odstěhuje samozřejmě také výroba a tedy zaměstnanost.

A buzerace týkající se žárovek nebo nejnověji vysavačů pochopitelně nejsou jediné. Od stejného přelomového roku, 2020, budou muset být všechny rezidenční budovy povinně stavěny v takzvaném pasivním standardu. Přitom většina zájemců o nové byty o nízkoenergetické, případně pasivní bydlení nestojí. Rozhodně tedy ne za ceny, za které se v České republice tyto byty dnes prodávají. Návratnost zvýšené ceny těchto bytů na úspoře energií se totiž pohybuje okolo 20 a více let a to kupující jednoduše nejsou ochotni akceptovat. Bydlet v bytě pasivního energetického standardu navíc například znamená, že v období od října do dubna nemůžete větrat. Otevřete-li v topné sezóně v takovém bytě okno, veškerý úsporný efekt založený na rekuperaci se okamžitě vytratí. Optimalizace spotřeby energií je tak vykoupena nižším komfortem bydlení, což řadu potenciálních zájemců odradí.

Žárovky, vysavače, pasivní budovy. Jde jen o další důkazy novodobého evropského socialismu, v jehož rámci bruselští úředníci pod vlivem lobbistů a zájmových skupin rozhodují o trhu, o kterém nemají ani ponětí. Tenhle socialismus je klíčovým zdrojem současného, z globálního hlediska stále markantnějšího hospodářského zaostávání Evropy. Vyměňují se staré žárovky za úsporné, silnější vysavače za slabší, aktivní budovy za pasivní a kdo ví, co ještě, přičemž tahle buzerace v konečném důsledku nemá prakticky žádný vliv na stav životního prostředí, zato však kvůli ní z Evropy mizí výroba a pracovní místa.

Prostě Kocourkov na druhou.

Vlastně je to ještě horší. Z Evropy včetně České republiky se stává jeden velký buzerplac. Buzeruje se v ní pro nic za nic, jen tak, pro buzeraci samu.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.



NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou
NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.