Německo nemá dost prostoru pro výstavbu obnovitelných zdrojů, které potřebuje na uskutečnění svých zelených plánů. Řekl to ředitel RWE, jedné z největších německých energetických firem. Ví Markus Krebber, co říká, nebo mají pravdu aktivisté jako Luděk Niedermayer?

„I v krásném zeleném světě zůstaneme zemí dovážející energii,“ řekl Markus Krebber, ředitel energetické společnosti RWE, jež produkuje třetinu elektřiny v Německu. „Jednoduše nemáme dostatek místa pro všechen ten zelený elektrický proud a zelený vodík, jež je potřeba vyrobit,“ dodal podle agentury DPA na energetickém summitu uspořádaném renomovaným německým deníkem Handelsblatt (zde). Polemické názory se zatím v tuzemsku neobjevily.

Když však europoslanec Ondřej Knotek (ANO) prezentoval výsledky recenzované studie, jež posuzovala potenciál Česka a Nizozemska pro instalaci takového množství obnovitelných zdrojů (OZE) se stejným, tedy negativním výsledkem (zde), polemika se dostavila rychle. Konkrétně europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ve svém blogu (zde) vyložil, že prezentovaná studie je plná faulů, a že volného místa na instalaci OZE má Česko dost. Dokonce s velkou rezervou. Nebránilo mu v tom ani to, že svými argumenty od stolu zpochybňuje recenzovanou studii, čili de facto prošlou oponenturou. Tedy studii s parametry, jež „studie“ prezentované zelenými skupinami obvykle nemají.

Zmiňovaná studie, jejímž byl europoslanec Knotek spoluzadavatelem, zjišťovala, zda je v Česku a Nizozemsku dostatek volných ploch pro instalaci OZE. Tedy nikoli to, zda celková plocha daného státu umožňuje postavit dostatek těchto zdrojů. Ve stejném duchu bylo evidentně i vyjádření Markuse Krebbera. Jde o důležitou poznámku. Protože skutečné možnosti pro instalaci fotovoltaických panelů a větrných elektráren, aby se tak vyřešila energetická potřeba celého státu, jsou něco jiného než celková rozloha státu. Na což se, bohužel, docela často zapomíná.

Výrok – jistě dobře informovaného – ředitele RWE tedy znamená, že v Německu, 4,5krát větším než Česko, není dostatek volných ploch k tomu, aby na nich postavené OZE jeho zemi bezpečně zásobovaly elektřinou. A to má Německo k dispozici své baltské a severomořské pobřeží, o čemž si ve vnitrozemském Česku můžeme nechat jen zdát.

V příkrém rozporu s tím však Evropská komise i její zelení souvěrci v Evropském parlamentu nekompromisně prosazují, aby státy sdružené v EU přešly rychle a výhradně na obnovitelné zdroje, tedy na větrnou a fotovoltaickou energii. To vypadá jako ideologický, nebo lobbistický nesmysl, nikoli jako rozhodnutí na základě objektivních faktů. Na jedné straně studie či názor vysoce postaveného člověka z energetické praxe, na straně druhé je dogmatický postoj eurokomisařů a dalších zelených aktivistů. Kdo má pravdu?

Kdyby Evropská komise dostála své povinnosti a před zahájením jakéhokoli schvalování Green Dealu a následných souborů opatření, jako je aktuální Fit for 55, nechala zpracovat poctivé dopadové studie, bylo by vše daleko jasnější. Ostatně, před zásadním krokem si odpovědný člověk prověří a spočítá, jestli je takový krok možný. Ten, kdo to neudělá, končí například v dluhové pasti, což je téma, jež plní média téměř každý den. Leč eurokomisaři nic takového neudělali. Protože se rozhodli, že jejich zelená ideologie má pravdu. Což, jak z historie víme, bývá cesta do pekel. Co z toho plyne?

Má-li Markus Krebber pravdu, nebude mít v budoucnosti největší ekonomika ze států EU dostatek vlastní elektřiny. Což je problém. Protože stejný stav zcela reálně hrozí i jejím sousedům, ne-li všem členským státům (zde a zde). To znamená, že nikdo široko daleko nebude schopen vyrobit celoročně dostatek elektřiny pro pokrytí svých potřeb. Odkud pak však budou evropské státy elektřinu dovážet? To je otázka, na kterou v Bruselu ani v jiné zelené centrále neznají odpověď.

Převzato z webu iUhli.cz