Evropská komise klade nesplnitelné podmínky a navíc proti sobě záměrně staví příznivce plynu a jádra. Způsob, jak zajistit elektřinu a teplo, však nemá. Ani dopadové studie.
Deset států EU včetně Francie a Česka chce, aby jádro byl v EU povolený zdroj energie. Proti tomu se jich pět států. U plynu je situace podobná, ale o jádru je zatím slyšet víc. Protože jej zásadně a hlasitě odmítají Němci a Rakušané, ti ze všech nejhlasitěji. V pozadí přikyvuje Lucembursko, Španělsko a Portugalsko. K plynu se zatím vyjadřují hlavně ekologistické skupiny. A ty jej neschvalují. Evropská komise navrhuje jádro a plyn dočasně přijmout jako „zelené“ zdroje, ale současně klade takové podmínky, že jsou reálně jen těžko splnitelné a i při jejich splnění by takto postavené jádro a plyn nevyřešily energetický deficit v prostoru EU.
Nejde přitom o nic menšího, než jak zajistit elektřinu pro 440 milionů lidí ve státech EU. Recept neuvádějí ani odpůrci jádra z Berlína a Vídně. Jenž právě o to jde především. Ne o světové klima, jak nám podsouvají aktivisté a úředníci v médiích. O světovém klimatu – mění-li jej lidmi produkovaný oxid uhličitý – se rozhoduje především v Číně. Ta však má v plánu dosáhnout „uhlíkové neutrality“ až 10 let po EU. Přitom vypouští bezmála třetinu světových emisí CO2. Jde o to, zda budeme mít v jednotlivých státech v Evropě dostatek elektřiny a dostatek tepla. Pokud dojde k zamítnutí plynu a jádra, nemáme kromě uhlí žádný vyzkoušený a spolehlivě permanentně dodávající zdroj energií.
Evropská komise vychytrale proti sobě nově staví příznivce jádra a příznivce plynu (zde). Tábor kritiků plánu Green Deal se v posledních měsících zřejmě začal ozývat hlasitěji, než zelená vrchnost považuje pro své záměry za bezpečné. Proto bylo potřeba otevřít nové fronty střetu, kromě té klasické, kde proti sobě stojí zelení fanatici a premiéři. Čím víc se rozhádá tábor kritiků, tím méně se bude někdo po Evropské komisi dožadovat odpovědí na nepříjemné otázky. Například na to základní: „Z čeho budeme mít dostatek elektřiny 24 hodin denně? Vítr ani fotovoltaika to nedokážou, bioamasy je málo a je hloupost ji pálit, vodních elektráren víc nepostavíme a výroba vodíku je s bídou v plenkách, byť o ní mluvíte jako o hotové věci a spáse. Takže z čeho budeme mít elektřinu pro domácnosti, firmy, továrny, dopravu i tu elektromobilitu?“ Takovou otázku nechce dostat nikdo z bruselského aparátu, ale ani nikdo z Německa nebo Rakouska. Protože na ni neznají pravdivou odpověď.
Proto si úředníci z Evropské komise dovolili rozeslat svůj návrh taxonomie až někdy před půlnocí 31. prosince. Proto na něj požadují připomínky jednotlivých členských států už do 12. ledna. Proto k němu není možné dávat pozměňovací návrhy, nebo jej vetovat, ale pouze hlasovat ano, nebo ne.
Situace je z českého pohledu doslova kritická. Ano, kritici můžou poukazovat na to, že Česko výrazně zaspalo s výstavbou nových jaderných bloků. Ale to je pláč nad rozlitým mlékem. Nyní je nutné situaci vyřešit, abychom i v budoucnu měli spolehlivé dodávky elektřiny a tepla. A abychom je dokázali zaplatit. Jde o to, že teď musí být všichni kritici i odpůrci Green Dealu jednotní. V Česku, i napříč členskými státy EU. Jen tak je možné proti úředníkům prosadit národní vůli a potřeby. Tedy světlo a teplo, aby bylo jasno. Protože bez uhlí, plynu a jádra se Evropa nejdřív zastaví a až přijde zima, tak zmrzne. Na pochopení toho má Petr Fiala a jeho vláda opravdu jen pár dnů.
Převzato z webu iUhli.cz