Je vydání evropských dluhopisů záchranou Evropy, nebo pouze další kamufláží, která skončí fiaskem?

Podle české Wikipedie pojem Déjà vu (francouzsky "již viděno", vyslovováno [deʒa vy]) označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného. Při pozorování snahy o vydání společných evropských dluhopisů se člověk "intenzivnímu pocitu něčeho už dříve prožitého" asi neubrání.

Před krizí roku 2008 napadlo finančníky geniální řešení problému s hypotékami, které již zřejmě nikdo nikdy nesplatí. Ono "řešení" se nazývalo CDO (Collateralized debt obligations). Princip byl jednoduchý (finanční experti nechť prominou poněkud lidové vysvětlení, přesnou definici lze nalézt např. zde, nebo zde). Zabalí se pár prvotřídních dluhopisů, přidá se trocha průměrných a doplní se dluhy, které těžko kdy někdo splatí, tzv. prašivé dluhopisy, podřadné hypotéky apod.. Poté, co se balíček vytvoří, se na něj nalepí známka "AAA". To umožní, že se na trhu také prodá při výnosu, který odpovídá ohodnocení "AAA", tedy za mnohem vyšší cenu (neboli mnohem nižší úrok), než by odpovídalo jednotlivým částem zmíněného balíčku. Dluhy pochybné kvality se tak podařilo investorům místo za výnos 10 procent nebo 6 procent prodat o několik procent lépe. Po finančním kolapsu v roce 2008, kdy se v epicentru dění ocitly právě tyto finanční vymoženosti, kroutil každý investor nevěřícně hlavou: "Jak je možné, že si toho nikdo nevšiml?", "Jak je možné, že jsme věřili takovému zjevnému nesmyslu?"

Přesuňme se o pár let dopředu, do současnosti. Evropští bankéři, kteří mají plné účetní knihy státních dluhopisů evropských zemí pochybné kvality, přemýšlejí, jakým způsobem vyřešit svůj problém. A hle, napadne je geniální "řešení". Vytvoří finanční inovaci podle zcela geniální, převratné receptury. Základem směsi budou prašivé dluhopisy Řecka, které nesou 25% p.a., přidá se trochu italské a španělské příchuti s výnosy 7%. Na povrch této směsi se umístí naleštěné dluhopisy Německa jako pečeť serióznosti s výnosem 2% p.a.. Jakou má tento nový produkt bonitu? Samozřejmě, že AAA a výnos bude někde kolem 2 procent. Se zmíněným produktem samozřejmě nepřijdou bankéři, ale politici, kterým byl nápad podsunut jako jediná možná záchrana jejich spojené Evropy.

Vraťme se opět do historie, je jaro roku 2008. Do problémů se dostává jistá společnost Bear Stearns. Má potíže, protože velmi výrazně investovala do jistých CDO, balíčků dluhopisů pochybné kvality. Překvapivě se ukázalo, že mají mnohem nižší hodnotu, než odpovídalo jejím ratingům. Pokud by firma investovala zodpovědně, tedy za vlastní peníze, odepsala by ztráty a fungovala by dál. Jenže chamtivost manažerů byla značná a nakoupili i za mnoho půjčených peněz. To firmě zlomilo vaz, protože i malý pokles ceny těchto "bezpečných" cenných papírů vymazal její kapitál. Vzhledem k tomu, že se jednalo o obchodníka s cennými papíry, nikoliv banku, žádný stát se neodhodlal tuto společnost zachránit a šla do bankrotu.

O pár měsíců později se znovu překvapivě ukazuje, že firma Bear Stearns byla pouhou špičkou ledovce. Problémy s investicemi do špatných hypoték se netýkaly pouze jí, ale představovaly systémový problém, protože do podobných cenných papírů investovali prakticky všichni. Propuká největší finanční krize od roku 1929...

Posuňme se však opět o pár let dále, do roku 2011. 31. října vyhlašuje bankrot jistá společnost MF Global. Nikdo ji nezachraňuje, není bankou. Příčinou kolapsu jsou investice do bezpečných státních cenných papírů některých evropských zemí, které chamtiví manažeři nakupovali na úvěr.