Ministerstvo pro místní rozvoj chce zrušit regionální operační programy. Napříště se peníze z Bruselu budou rozdávat jen z Prahy

Šedesát milionů na golfový klub poblíž Olomouce, 35 milionů na luxusní hotel v zapadlé krkonošské vísce Bratrouchov, 45 milionů na "horské" ubytování u středočeské sjezdovky na Monínci, devět milionů na zubaře v Dolním Dvořišti, přes milion korun na optimalizaci zasněžování v Kašperských Horách. A k tomu desítky kilometrů hladkého asfaltu, kterými začíná i končí obyčejná rozbitá okreska. Výčet projektů financovaných z regionálních operačních programů (ROP) je opravdu pestrý. Jedno ale mají společné – přínos regionu se v nich hledá těžko. Souvislost s EU pak mají vesměs nulovou.

V lepším případě se lidé svezou po hezké silnici nebo si zasportují v opravené sokolovně, v tom horším si za využití služeb zaplacených z unijních peněz řádně připlatí. Třeba za jamky na českých a moravských greenech, do nichž z Bruselu doputovalo na 350 milionů korun. Nebo za pokoj ve čtyřhvězdičkových hotelech, které se často v seznamech příjemců dotací skrývají pod hlavičkou turistických služeb regionu.

Kraje, města, ale především šikovní podnikatelé si zvykli, že ROP je něco jako otevřená peněženka, která zaplatí kdejaký nesmyslný projekt. S tím ale bude zanedlouho konec. Ministerstvo pro místní rozvoj minulý týden rozeslalo po ostatních resortech plán, jak se v letech 2014 až 2020 budou rozdělovat evropské peníze. Pro krajské politiky, kteří coby členové regionálních rad často rozhodují o dotacích, o něž jménem krajských akciovek sami žádají, je to chmurné čtení. Ze sedmi stávajících ROP nepřežije ani jediný.

Pět programů stačí

MMR počítá s tím, že nepřehlednou a často zmatečnou strukturu současných osmi tematických operačních programů (OP), sedmi ROP a dvou pražských dotačních titulů nahradí pouhými pěti programy. Čtyři z nich – Podnikání a inovace, Páteřní infrastrukturu, Zaměstnanost a vzdělávání a Technickou pomoc – budou spravovat ministerstva, pátý operační program určený pro metropoli pak pražský magistrát.

V rezervě má resort vedený ministrem Kamilem Jankovským ještě zvláštní program pro regiony, který by byl administrován na celostátní úrovni, tzv. integrovaný ROP. Ten ostatně existoval již před naším vstupem do EU. Jeden ROP pro všechny ale bude spuštěn jen v případě, že by se kraje dokázaly shodnout na společných zájmech, které by sahaly dál než za hranice regionů. Což se prozatím nestalo.

Každý region si totiž jede po vlastní ose. Plán na zrušení ROP v jejich dnešní podobě vychází mimo jiné z toho, že v rámci přerozdělování bruselských peněz v krajích není možné najít jednotící princip. Nejde jen o fakt, že hned tři regionální programy se dostaly do hledáčku policie, ale i o nepřehledný systém pravidel, který jen nahrával politickým vlivům. Potíže s dotačními manipulacemi dlouhodobě kritizuje Transparency International (TI). "Dochází tu ke střetu zájmů, kdy regionální politici vybírají ředitele a vedení toho programu a zároveň sedí v regionální radě. Projekty tedy vybírají společně," řekl k tomu pro Čro ředitel české pobočky TI David Ondráčka. Nejde jen o výběr žadatele. Krajští politici dnes ovládají také expertní komise nebo monitorovací výbory ROP, byť se do nich má šanci dostat i několik zástupců neziskovek.

MMR ovšem odmítá, že by regiony po roce 2014 o zdroje z EU přišly. "Jejich rozvoj je důležitý a obavy regionů ze ztráty podpory EU vnímáme. Určitě jim nechceme brát peníze, naopak – naším záměrem je povzbudit jejich konkurenceschopnost, která je základem toho, jak se prosadí celé Česko," říká první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.

Ministerstvo chce v novém programovém období dbát na to, aby operační programy odpovídaly jasně definovaným cílům. "Současné priority byly příliš široce vymezené. Mělká podpora široce nastíněných témat nepřináší změnu," říká Braun. "V novém období bude třeba zaměřit se nejen na to, co z evropských fondů podpořit, ale především se ptát, nakolik to bude efektivní. Celkově chceme jednodušší a transparentnější systém, aby se v něm i žadatelé lépe orientovali," uzavírá.

Konec unikátů

Pokud tedy kraje a města budou chtít dosáhnout na evropské peníze, nezbude jim nic jiného než se přizpůsobit a zkusit svůj projekt "napasovat" do některého z nových programů. Nebude to jednoduché. Především to bude znamenat, že o evropské peníze přijdou projekty, u nichž je nadregionální přínos téměř nulový a kvůli nimž se často dotační tituly šily na míru. ROP Severovýchod například loni přiklepl čtvrt miliardy na rozšíření pardubického letiště. "Unikátní projekt", jak dotaci kraj na svém webu obhajuje, měl i předem "unikátní" položku. Do škatulky "rozvoj veřejných mezinárodních letišť" se vešel jeden jediný projekt – právě ten pardubický. Svou vlastní položku má i ostravské letiště.

Oblíbenou položkou všech krajů je také rozdávání peněz na hotelové služby, sportoviště a fitcentra, samozřejmě pod vhodně definovaným názvem. Ústecký kraj (ROP Severozápad) zvolil například "rozvoj atraktivity cestovního ruchu", Moravskoslezsko zmiňuje jako typový projekt "zvýšení kvality ubytování". Jinými slovy, o evropské peníze si může říct ten, kdo přidává hvězdičku svému hotelu. Takové přilepšení pro hoteliéry ale po roce 2014 nebude možné. EU totiž podpoří již jen ty projekty, kde dochází k narušení fungování trhu. A to hotelnictví ani provozování posiloven určitě není.

Na druhé straně regiony o svůj vliv na přerozdělování bruselských dotací nepřijdou zcela. MMR totiž podle materiálů rozeslaných ostatním ministerstvům počítá s tím, že "role regionálních aktérů zůstane zajištěna". Co to v praxi znamená? Zatímco krajští politici by od rozhodovacích pravomocí, a tím i vysokého rizika korupce, měli být odstřiženi, regionální týmy, které s žadateli pracují a projekty administrují, pravděpodobně zůstanou. Byť s tím, že se o rozdělování peněz bude nově rozhodovat z Prahy a současné mocné Úřady regionálních rad, jimž v letech 2007 až 2013 projde rukama na 130 miliard korun, klesnou na úroveň krajských poboček.

Nová šance pro Prahu

Samotná metropole si naopak po roce 2014 polepší. Vzhledem k tomu, že svým HDP na hlavu patří mezi prosperující evropské regiony (v žebříčku EU je hned za Bratislavou sedmým nejbohatším), dosud sem některé investice vůbec nemohly proudit. Třeba evropské peníze na vědecko-výzkumnou infrastrukturu skončily mimo Prahu. Již za dva roky by se mohlo dočkat i hlavní město. Peníze z EU by ale nešly do výstavby a špičkového vybavení badatelských center, ale do lidských zdrojů. Ideálně by se s přispěním Bruselu do Prahy lákali vědci a studenti.

Chystaný pražský operační program zatím nese pracovní název Pól růstu a podobně jako všechny ostatní ho kromě vlády musí schválit také Evropská komise v rámci tzv. strategického rámce. Spíše než slovíčkaření v bruselském newspeaku ale pomůže, když bude mít Česko do konce roku představu, za co nové bruselské miliardy účelně utratí, a především, komu tím poslouží. Jinými slovy najde svůj pól zdravého rozumu.