V Číně byla zahájena výstavba elektrárenského parku s obnovitelnými zdroji (OZE), který má být největším projektem OZE v poušti. Solární elektrárny mají mít kapacitu 8 GW, větrné 4 gigawatty.

Hodna pozornosti je skutečnost, že součástí parku bude elektrárna uhelná s instalovaným výkonem 4 GW, jejímž úkolem je vyrovnávat dodávky elektřiny ve špičkách a při slabém výkonu obnovitelných zdrojů. Celkem v poušti vznikne instalovaná kapacita 16 GW. To jsou, pro srovnání, zhruba tři čtvrtiny celkového instalovaného výkonu v ČR.

Můžeme srovnávat ještě jinak. Čínský projekt OZE bude zálohován uhelnou elektrárnou s instalovaným výkonem odpovídajícím třetině výkonu OZE. U nás jsme v roce 2020 měli zhruba 2,4 GW výkonů OZE. Podle čínského mustru by tedy měly být zálohovány fosilním zdrojem o výkonu 800 MW, což si můžeme představit jako jednu novou elektrárnu Ledvice, případně Chvaletice. Toto ale není zapotřebí, protože parních elektráren máme u nás 9,7 MW a fosilních celkem (včetně plynových) 2,25 megawatt. Nebo-li větrné a solární elektrárny se na celkovém instalovaném výkonu podílejí 12 procenty, fosilní 57 procenty.

Přesto je důležité čínskému postupu věnovat pozornost. Totiž že se k větrným a solárním zdrojům souběžně buduje stabilní zdroj jako záloha. Čína se obnovitelným zdrojům věnuje s patřičným čínským rozmachem. Přesto hlásí, že do roku 2030 budou její emise CO2 stoupat. V Evropě se razí postup opačný: souběžně s výstavbou OZE se stabilní zdroje likvidují.

Ono je také dosti obtížné si představit, kdo a jak by zálohy v ČR stavěl. Příslušná energetická firma by to musela dostat za úkol, nebo by si to u ní musel někdo objednat. Čínská společnost Three Gorges Group to patrně dostala za úkol. Je to společnost státní, zaměřená právě na OZE, původně na energii vodní. Mimochodem, postavila a provozuje největší hydroelektrárnu na světě Tři soutěsky. Od nich se odvíjí název firmy. Celý projekt OZE i uhelné elektrárny je tak v jedněch rukách. Takto pojmout energetický projekt lze asi opravdu jen v částečně centrálně řízené, do jisté míry plánované ekonomice.

Český a vlastně celoevropský přístup jde naopak k decentralizaci (a demokratizaci) energetiky. Ani velké firmy provozující solární a větrné farmy se o zálohy starat nemusejí a nebudou. Natož komunity.

Ale ono nebude tak zle. Tuzemské velké elektrárenské podniky typu ČEZ, EPH nebo Sev.en se obnovitelným zdrojům věnují nemálo, přičemž klasické stabilní zdroje provozují. Zatím. Do roku 2038, snad.

Vyšlo na serveru www.svethospodarstvi.cz