R. Langer 14.10.2022 15:30

Přesně tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 14.10.2022 8:56

Plyn není předražený, Pokud má odběratel dlouhodobou smlouvu, pak dostává plyn přesně podle smluvních podmínek. Kdo si neobjednal, ten musí nakupovat na volném trhu, kam Gazprom nedodává, protože hrozí blokace plateb. Na volném trhu se tedy cena odvíjí od ceny stanovované světovými producenty a dodavateli kapalného plynu. Nabidka na zvýšení dodávek ruského plynu se nesetkala k kladným přijetí. Gazprom není charita a těžko očekávat, že by dodával plyn zdarma k volnému použití.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 14.10.2022 9:02

A ani plyn z burzy není předražený - burza je trh všech trhů a cena vzniklá na trhu je vždy tržní. Tedy férová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vaněk 14.10.2022 9:13

A to vám nakukal kdo? Cena na trhu je podmíněna "nabídkou a poptávkou", kterou lze ale manipulovat oběma směry, a tento podvodný trh byl stvořen především s ohledem na spekulace, které pomáhají předevšín podvodníkům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 11:18

Ne, takhle burza s energiemi fakt nefunguje, to jste někde jinde...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 14.10.2022 9:21

Mám rád mléko, ale nemám rád krávy. Proto přestávám mléko pít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 14.10.2022 10:13

Bohužel naše vlády vsadily na Gazprom. Kdyby se pokračovalo v dostavbě Temelína od Rosatomu dnes bychom mohli mít elektřinu stejně drahou jako na Slovensku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 14.10.2022 7:57

Vám je zřejmě jak autorovi ukradené, do jaké míry je ta či ona investice do energetiky ekonomicky efektivní a za jakých podmínek může být návratná...

Havně když to jako snadné někdo jiný proklamuje, poté zaplatí, postaví to rychle, bezpečně bude celou dobu provozovat... Další geerace at si poradí s odpadem... i státním terorismem pro který je JE ideální cíl.

Máte za to, že toto je cesta jak dál pohodlně konzumovat a navíc na vlastních zvyklostech nebude potřeba nic měnit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 8:38

Nelží zase, Zelený bolševiku! Lžeš, jako když Rudé právo tiskne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 14.10.2022 13:06

O návratnost investic do JE jsem se nikdy nebál. Ani o nakládání s odpadem. Ten obsahuje spoustu cenných prvků, které se dají dále využít. Jen dále pokračovat c rozvoji jaderné energetiky a výzkumu.

Navíc JE by zajistily dostatečně stabilní a levnou energii a tím i konkurenceschopný průmysl. S tím prosperitu a prostředky pro další výzkum a vývoj.

Právě cesta OZE nám tyto prostředky sebrala a zpozdila další technický a technologický pokrok, který může budoucím generacím chybět, při řešení životních problémů.

Jak sám občas poukazujete, rozvoj civilizací vždy probíhá v technologických skocích. Když byly technologie závislé na spalování dřeva, tak mohla společnost růst jen v rámci uspokojení jejich energetických potřeb tímto způsobem. Kdyby se nepřešlo na uhlí, tak zůstane malou a zaostalou. Spíše i menší, protože by uspokojování potřeb odlesnilo celou planetu a způsobilo ekologické katastrofy.

Přechod na energeticky významnější zdroj umožnil růst a rozvoj společnosti. Ale opět jen v rámci možností těchto zdrojů.

Ale i tak umožnily technický rozvoj a další výzkum, který vedl až k atomu. A teď je na něm, aby dodal dostatek energie pro další výzkum a vývoj. Ten jsme nyní uměle zadrželi. Jen doufám, že to nebude mít větší důsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 14.10.2022 7:23

Ne. JE se jim zhroutily, protoze pred "20" lety vyhlasili jejich konec. Kdo by tedy investoval do prubezne udrzby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 8:37

No, na tom asi něco bude. Nemyslím si ale, že škody jsou nevratné...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 14.10.2022 9:04

Snad ne - ale nějakou dobu jejich náprava(po)trvá.

Zvláště při francouzské grève-kultuře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 11:21

No, a jestli to navíc budou dělat inženýři ze Sýrie, je se na co těšit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 5:38

Nesmíte to sci-fi zase tak žrát...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 14.10.2022 5:42

Můžete, pls, dát nějaký relevantní odkaz na jaderný pohon hypersonických raket?

A když už jsme u toho - nějaký odkaz na vysokou spotřebu řidičů a pilotů? Pokud je mi známo, žádné letadlo, natož auto se nedostalo dále než z prototypu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 14.10.2022 9:38

Žádný odkaz pane Strakoši nemám. Jedná se o úvahu, kdo, nebo co je schopné dodat dostatek tepelné energie proudovému motoru rakety (v rozumném čase), místo kerosinu (není potřeba kyslíku ke spalování ze vzduchu). Vychází mi při současném stavu vědomostí a techniky pouze jaderný pohon. Nepotřebuje kyslík, tudíž je nezávislý na výšce letu rakety a poměr váhy a rozměrů reaktoru (nejsou potřeba nádrže na kapalné, či pevné chemické palivo) je příznivější.

Vysoká spotřeby řidičů a pilotů. Jedná se o pochopitelně o nadsázku. Jak uvádíte, žádné auto, natož letadlo se nedostalo dále než k úvahám (snad i prototypu), jak i vy uvádíte. Právě proto, že nebylo technicky možné odstínit radioaktivní záření (váha olověného stínění) vycházející z reaktoru. Ani u automobilu, o letadlu nemluvě. U atomových ponorek (váha nehraje takovou roli) se to podařilo. I tam jsou ale občas se zářením problémy - viz posměšný název některých sovětských ponorek: "Hirošima".

Tož tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 11:25

Rozmazávat to nemusíte, jedná se o naprosto nesmyslnou úvahu, a další řeči jsou zbytečné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 14.10.2022 7:07

1/ z vojenského hlediska zaměření z několika nadzvukovych jaderných pohonů vliv nemá. Pochybuju, že by ta hromádka uranu nebo čeho způsobila větší zamoření, než je přírodní pozadí někde v Jáchymově. Kromě bezprostředního okolí dopadu, a i tam - to už je zcela intuitivní odhad - by par hodin pobytu nemělo dělat problém

2/ Jádro neumí nic jiného, než hřát, takže se tu bavime, obávám se, o nějaké verzi parní rakety. A pak jsou tu plutoniové zdroje pro vesmírné sondy příliš vzdálené od Slunce, aby je utáhla fotovoltaika, ale ty jsou nepoužitelné mrňavé.

Neboť raketa funguje na principu vyvrhovani hmoty (akce/reakce) a upřímně si nedovedu představit, kde tu hmotu vzít (spalovací motor, I ten v raketoplánu, mění kapalinu na plyn MNOHEM většího objemu) nebo jak - jsme v atmosféře - skrze teplo točit něčím na způsob vrtule. Leda že by někdo uměl elektricky neutrálními neutrony rozpohybovat elektricky (bacha, vtip) utrální elektrony, což mi přijde nemožné.

Nevylucuju, že jsem napsal totální nesmysl. V takovém případě prosím o poučení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 14.10.2022 10:00

Vaše úvaha je pane Lapile naprosto správná a logická.

Současné proudové motory letadel pracují tak, že do kompresorem stlačeného vzduchu je před vlastní turbínou do spalovacích komor vstříknutý kerosin, který při spalování uvolní tepelnou energii a dochází k expanzi vzduchu+spalin, které pohánějí turbínu. Tolik v kostce - to víte také.

K zahřátí vzduchu v tryskovém motoru se nabízí tepelná energie atomového reaktoru, která zajistí expanzi vzduchu (místo spalování kerosinu) u reaktivního pohonu raket.

Jinou kapitolou je pohon lodí/ponorek, či jaderné elektrárny, kde je uzavřený okruh, ovšem zdrojem tepelné energie zůstává atomová energie..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 14.10.2022 10:39

Pro ohřátí vzduchu potřebujeme dostatečnou plochu a teplotu. Bez podrobnějších znalostí odhaduju, že pro množství a rychlost ohřevu dostatečné pro raketu, jaké by bylo potřeba, není výměník dimenzovatelný.

Elektrárny a ponorky transformují "jaderné teplo" na páru a buď vyrábějí elektřinu (Francie, Čína), nebo ponorky pohánější přímo parními turbínami (USA, V. Británie, Rusko).

To o ponorkách jsem si právě přečetl: https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/plavidla-na-jaderny-pohon-pohled-do-podpalubi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 14.10.2022 13:20

Ten pohon se testoval a fungoval. Jako pracovní médium se používal např. vodík. Průchodem reaktorem se zahříval na 3000 st C a expandoval. Tím vytvářel tah. Výměník tvořilo hodně relativně malých trubiček procházející reaktorem.

Uvažuje se o využití v atmosféře s ohříváním vstupujícího vzduchu. Něco jako SCRAMJET bez paliva. Problém je vysoká teplota vstupujícího vzduchu při nadzvukových rychlostech (pak už nejde dále moc ohřívat a tím i expandovat).

Další nepatrný problém je mírná radioaktivita opouštějící motor :). Jak ze samotné štěpné reakce (nemůžete odstínit trysku, bránily by jste efektivnímu proudění pracovní látky), tak vzniku radionuklidů z atomů ve vzduchu.

S tím vodíkem takový problém nebyl. Ten radionuklidů, navíc aktivních, moc nemá. Jen tritium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 14.10.2022 13:47

Díky za ujasneni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2022 15:27

Podle mě je to absolutní nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek