Druhý pilíř vnucované osobní elektrifikace začal mít problémy. Lidé za provoz tepelných čerpadel platí víc, než čekali.

Podle článku Novinek.cz (zde) stouply majitelům tepelných čerpadel roční platby za elektřinu až o 10 tisíc korun. Ne všem, samozřejmě. Ale signál je to jasný. To, jak budou do budoucna tepelná čerpadla výhodná, není vůbec jasné. Protože je naopak jasné, že konečná cena elektřiny poroste.

Důvodem budoucího růstu konečné ceny elektřiny je očekávaný růst její regulované složky. Čili té části, jež nesouvisí s cenou silové elektřiny, ale s dalšími faktory okolo provozu a rozvoje celé soustavy a zahrnuje i platby na podporu občasných zdrojů energie. Jejich rozsáhlé budování přitom vyžaduje posilování sítě a udržování řiditelných zdrojů energie, což prodražuje a především teprve bude prodražovat provoz celého systému.

Mimochodem, pro ekonomiku provozu tepelného čerpadla je výhodné, aby byly mírné zimy (zde). Jejich instalace však má – podle oficiálního přesvědčení EU – přispívat k tomu, aby se klima neoteplovalo. Tedy také k tomu, aby zimy byly chladnější. Čili pro majitele čerpadel finančně nákladnější. Pravda, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se cíle mezinárodních environmentalistů podařilo splnit. Takže díky tomu, že Čína, Indie a vůbec většina světa, své emise oxidu uhličitého zvětšuje, nemusí se chladných zim čerpadláři obávat. Samozřejmě však za předpokladu, že je teorie o vlivu oxidu uhličitého na planetu správná.

Nicméně zpět k tepelným čerpadlům. A nejen jim. Potíže s cenami se týkají, nebo brzy budou týkat, prakticky všech nyní vnucovaných a zvýhodňovaných technologií. Například již nyní si stěžují majitelé střešních fotovoltaik, že se jim nevyplatí prodávat své přebytky. Jejich prodej jim ovšem měl pomoci s návratností investice. Pomalu také končí doba nejrůznějších zvýhodnění elektromobilů, o ceně jejich nabíjení nemluvě. Provoz tepelných čerpadel také zdražuje. Je to nezvratný trend? Nemusí být.

V úvahu přidají v podstatě jen dvě možnosti, jak udržet výhodnost nových elektrických zařízení. Tou první je cenová regulace. Tou druhou levná a kdykoli dostupná elektřina.

Regulace je doménou EU. Takže je možné, že v rámci boje za klima – neb o ten jde – by přišla s nápadem snížení cen pro vybrané spotřebiče. Tepelná čerpadla a elektromobily se zde přímo nabízejí. Povinně snížené ceny by však nejspíš bylo dodavatelům potřeba kompenzovat. Což by vedlo buď k růstu cen elektřiny pro další odběratele a zařízení, nebo ke vzniku nějakých kompenzačních fondů. Z čeho by se však plnily, když jsou státy v EU zadlužené až po uši?

Zajištění levné a permanentně dostupné elektřiny je normálním tržním krokem. Kde je poptávka, vznikne nabídka. Jednoduché a logické. Jenže to je právě to, co v prostoru EU nejde používat. Protože to by znamenalo zelenou pro jádro a zemní plyn, či alespoň omezení ostrakizace uhlí. Takže to neprojde.

Takže nejpravděpodobnější je třetí scénář. Že budeme platit za elektřinu víc a víc. A současně budeme víc a víc nuceni ji používat jako jediný povolený zdroj energie. Jako jediní na světě…

Poskytl server iUhlí