USA se k plynovodu EastMed z jihovýchodu do Evropy staví odmítavě

Bidenova administrativa nečekaně zasáhla do možné spolupráce států v oblasti východního Středomoří. Změnila totiž názor na plynovod, který by přiváděl plyn z tohoto regionu na evropský kontinent.

Vypadalo to jako dobrý nápad – napojit Evropu na plynovod z nových nalezišť ve východním Středomoří. Tím posílit její nezávislost a usnadnit zezelenání energetické produkce na kontinentu. Americká vláda teď ale dala najevo, že projekt nepodporuje.

Jde konkrétně o plynovod EastMed. Téměř přesně před dvěma lety tři jeho hlavní účastníci podepsali společné memorandum – totiž Řecko, Kypr a Izrael.

Plynovod by měl spojit zdroje plynu, které ve svých podmořských výlučných ekonomických zónách těží Izrael a Kypr, a přes řeckou Krétu jej dovést až na území pevninského Řecka. Odtud by se mohl plyn transportovat dalšími dvěma plánovanými plynovody do Itálie a do Bulharska.

V Evropě budil projekt různé reakce, včetně námitek, že by šlo o nejdelší podmořské potrubí, tedy nákladnou stavbu. Ozývalo se, že průmyslové státy by spíše měly pracovat na snížení spotřeby zemního plynu, vzhledem k dopadům jeho těžby a zpracování na světové klima.

Současně ale bylo zřejmé, že dodávky z jihovýchodu by mohly značně snížit závislost Evropy na dodávkách z Ruska. Nedávno dokončený Nord Stream 2 také přivádí do Evropy plyn, ale její závislost na ruských dodávkách naopak zvyšuje.

Navíc skutečnost, že obchází jiné státy, vyvolala na kontinentu značné napětí. Vzhledem ke geopolitickým dopadům Nord Streamu 2 byly proti i Spojené státy. O to překvapivější jsou zprávy, podle kterých současná americká administrativa v komunikaci s řeckou vládou dala najevo, že EastMed, tedy plynovod mezi Izraelem, Kyprem a Řeckem, už nebude podporovat. Odvolává se prý právě na ekonomickou udržitelnost a ekologické dopady.

Dosud bylo hlavním nepřítelem EastMedu Turecko, dlouhodobý rival Řecka, v poslední dekádě také Izraele. Turecko nesouhlasí s tím, jak je rozdělena těžba plynu na mořském dně v okolí Kypru, a také má vlastní zájmy v celém Středomoří. Nedávno uzavřelo kontroverzní dohodu s jednou z libyjských vlád o hranici výlučných ekonomických zón pod hladinou, která vede daleko od pevniny uprostřed Středozemního moře.

Turecko projekt EastMed ale ohrozit nemohlo. Teď jeho hlas podpořili Američané, klíčoví spojenci Řeků i Izraelců. Zatím není jasné, co pro projekt bude odklon americké podpory znamenat reálně, ale může přinést i jeho konec.

Projekt EastMed v poslední době tak jako tak kolísal, zejména kvůli otálení na izraelské straně. V samotném Izraeli probíhá spor zastánců těžby a exportu plynu s těmi, kdo prosazují obnovitelné zdroje – a ti druzí mají nyní o argument navíc.

Jenže podle jiných hlasů by bylo pošetilé zastavit EastMed z ekologických důvodů, když v oblasti tak jako tak vzniká řada jiných plynovodů, naposledy TurkStream, který vede ruský plyn přes Černé moře do Turecka a pak případně dál do Evropy.

Zastánci EastMedu, jehož stavba ještě nezačala, zdůrazňují zejména geopolitické výhody. Propojil by Izrael s Kyprem a Řeckem, případně dalšími státy, jako je Itálie a Francie. Podobný efekt měl mít nakonec (také z ekologických důvodů) Izraelci nedávno zamítnutý ropovod, který by vedl z Emirátů do Izraele, případně dále, stejně jako dodávky izraelského plynu do Jordánska.

Co přesně stojí za změnou amerického stanoviska, není úplně jasné. Může jít o ochranu zájmů amerických exportérů zkapalněného plynu do Evropy nebo součást Bidenova obratu k zelené energii, případně o pokus získat Turecko zpátky na americkou stranu.

Je také možné, že projekt EastMed opravdu není smysluplný a Američané nakonec zachrání Řecko a Izrael před ekonomickými ztrátami. Jisté ale je, že případný krach EastMedu ze všech nejdříve oslaví v Ankaře a Moskvě.

Autor je komentátor Českého rozhlasu